Již před více než 30 lety byla vyslovena domněnka, že původ dětské hyperaktivity, která je spojena se sníženou schopností se učit, může být ovlivňována syntetickými potravinářskými barvivy (AFC – artificial food colours) a některými druhy zeleniny a ovoce, které obsahují mimo cukr i soli kyseliny salicylové. Přesto, že celá řada vědců tuto teorii podrobila rozsáhlým testům, zůstává tato domněnka dosud nepotvrzena.

Co je nedostatek soustředění/hyperaktivní poruchy (attention deficitg hyperaktivity disourder – ADHD)?

AHD ovlivňuje v průměru jedno dítě v každé třídě; děti jsou impulsivní, neustále v pohybu a povídají, jsou neschopné udržet pozornost a plnit svoje úkoly. Děti trpící ADHD mohou mít ve škole značné potíže a přibližně polovina z nich si tyto potíže přenese i do dospělosti – mají pocit, že nemohou vydržet u jedné práce nebo dokonce v zaměstnání (1).

Přesná příčina vzniku hyperaktivity není dosud známa, avšak pravděpodobně existují genetické vlivy. Nové výzkumy prokázaly rozdíly ve funkci mozku hyperaktivních dětí proti dětem normálním, zvláště v oblastech, které regulují pozornost, koncentraci a potlačení impulsivní činnosti (2).

Psychostimulační léky, jako jsou amfetamin a metylfenidát se často aplikují jako pomoc při odstraňování symptonů, avšak vlastní porucha tak není léčena. Popularita těchto léků vyvolává obavy před jejich možném zneužití. Údaje o jejich dlouhotrvajících účincích však chybí.

Jaký vliv má potrava?

V sedmdesátých letech byly publikovány práce, které uváděly, že stav 30-50 procent hyperaktivních dětí se zlepšil, jestliže z jejich stravy byla vyloučena syntetická barviva a salicyláty (salicyláty jsou obsaženy v některých druzích ovoce a zeleniny, např. v jablkách, třešních, hroznech, pomerančích nebo rajčatech) (3). V 70 a 80 letech byly tyto hypotézy ověřovány s různými výsledky.

Americký národní ústav zdraví (American National Institute of Health - NIH) uzavřel v roce 1982 své práce v této oblasti tak, že omezení ve složení stravy pomáhá jen malému procentu hyperaktivních dětí (4). Doporučil pokračovat ve výzkumu a uvedl, že výzkumné programy jsou omezovány nedostatečnými znalostmi o hyperaktivě a nedostatkem vhodných diagnostických metod. Například mnoho hyperaktivních dětí trpí různými potravinovými alergiemi, které mohou samy o sobě vyvolávat problémy v chování.

Více studií z nedávné doby však potvrdilo podstatný vliv potravy na hyperaktivitu. V přehledném referátu z roku 2004 bylo vyšetřeno 15 křížových pokusů s užitím podobných syntetických barviv (5). U skupiny dětí, jejichž strava neobsahovala syntetická barviva, bylo pozorováno zlepšení chování v průměru mezi jednou třetinou a polovinou, ve srovnání se skupinou, které byly podávány léky. Další studie z roku 2004 potvrdila tyto výsledky u dětí předškolního věku (6).

Z celkového pohledu lze však výsledky interpretovat jen velmi obtížně, neboť ve studiích byly používány rozdílné metody – některé hodnotily celkovou dietu, některé pouze použité přísady, byly testovány i děti citlivé na některé potraviny atd.

Máme se obávat syntetických potravinových barviv?

Na vliv syntetických barev u hyperaktivních dětí dosud neexistuje konečná vědecká odpověď. Pro osoby, které chtějí barviva ze své potravy vyloučit, je výhodou, že tyto látky jsou uvedeny na obalech v seznamu aditiv. Mezi ostatní faktory, které patrně mohou ovlivňovat hyperaktivitu, je nedostatek omega-3 nebo-6 mastných kyselin s dlouhým řetězcem. O vlivu stravy na hyperaktivitu dětí je přesvědčena značná část rodičů a některých učitelů, patrně proto, že jsou s dětmi v úzkém kontaktu a mohou pozorovat změny v chování po příjmu některých potravin, což lékaři nemohou podchytit. Objasnění negativních vlivů složek potravy na chování dětí bude vyžadovat další studium.

Ref.

1. American Psychiatric Association (2000) Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders DSM-IV-TR. Text Revision, Fourth Edition, Washington, D.C.
2. Simon H. and Stern T.A: (2002) What canses attention – deficit hyperaktivity disorder? Review Available online on http://www.umm.edu/patiented / articles/_some_alternative_approaches_attentiondeficit_hyperaktivity_disorder_000030_
10.htm
3. Feingold B.F. (1977) Behavioral disturbances linked to the ingestion food aditives.
4. Delaware Medical Journal Feb: 49 (2) 89-94, 1977
5. National Institutes of Health (1982) Defined Diets and Childhood Hyperactivity Concensus Development Conference Summary, Volume 4, Number 3 Available online on HTTP://consensus.nih.gov/1982/1982 DietHyperactivity 032html.htm.
6. Schab, D.W. and Trinh NH. (2004) Do artifical food colors promote hyper-activity in children with hyperactive syndromes? A meta-analysis of double blind placebo-controled trials. Journal of Developmental and Behavioral Pediatrics 25 (6): 423-434
7. Baterman B et al. (2004) The effects of a double blind, placebo controled, artificial food colourings and benzoate preservative challenge on hyperactivity in general population sample of preschool children. Archives of Disease in Chilhood 89, 506-511

POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 03/2007