Sůl je běžný název užívaný pro chlorid sodný (NaCl). Je nezbytná pro život a zdraví. Vysoký tlak krve je rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění a záchvaty mrtvice. Tyto problémy jsou ovlivňovány vysokým příjmem sodíku a nízkou obezitou, může však snížením příjmu soli dojít ke změnám?

Důležitost sole

Sůl, neboli chlorid sodný, je užíván ke konzervaci potravin a jejich ochucení. Je rovněž přítomná i v přírodních potravinách. Po přibližné odhady lze uvažovat, že 1 g sodíku je ekvivalentní 2,5 g sole.

Sodík a chlorid se zúčastňují řízení tlaku krve, udržování rovnováhy tekutin a zajišťují potřebný stav svalů a funkci nervů. Sodík podporuje absorpci živin, např. glukosy a aminokyselin.

Celé tělo průměrného muže obsahuje přibližně 90 g sodíku, z čehož polovina je obsažena v krvi a dalších tělních kapalinách, třetina je v kostech a zbytek v buňkách těla.

Průměrný denní příjem se pohybuje mezi 2 a 6 g, ačkoliv pro zdravou dospělou osobu postačuje 0,5 g. Požadavky se zvyšují, jestliže dochází k zvýšeným ztrátám, např. při kojení, menstruaci a velkém pocení.

Pro obecné zdraví má příjem soli velký význam, neboť podstatně ovlivňuje vysoký tlak krve.

Draslík

Draslík je běžně přítomný ve většině potravin, zvláště významný zdroj představuje ovoce a zelenina. V lidském těle je draslík převážně přítomen uvnitř buněk. Má obdobné funkce jako sodík, avšak s doplňujícím účinky a rovnováha mezi oběma prvky je kritická.

Tlak krve – protikladné účinky sodíku a draslíku

Klíčovým faktorem regulace tlaku krve je schopnost ledvin vylučovat nebo uchovat sodík.

Většina provedených studií uvádí, že snížením příjmu sole dochází k snížení tlaku krve, tento účinek je největší u osob s vysokým tlakem krve, obézních a ve vyšším věku. Vliv snížení příjmu soli je u jednotlivců velmi odlišný a nemusí se vždy projevit příznivě, především u osob s normálním tlakem.

Naproti tomu snížení krevního tlaku je vázáno na zvýšený příjem draslíku, což může být způsobeno schopností draslíku zvyšovat vylučování sodíku a s jeho příznivými účinky na cévní systém.

Potraviny s vysokým obsahem draslíku a nízkým sodíku

Nejlepším zdrojem draslíku jsou čerstvé potravin jen minimálně upravované, protože jejich zpracování může obsah draslíku podstatně ovlivnit. Syrové potraviny mají nízký obsah sodíku a zpracovaní může obsah draslíku podstatně ovlivnit. Syrové potraviny mají nízký obsah sodíku a zpracované a upravené potraviny jsou naším hlavním zdrojem sodíku v potravě.

Tab. 1 Výběr potravin s vysokým obsahem draslíku a nízkým sodíku (v syrovém stavu)
 

Tlak krve nejvíce ovlivňuje životní styl

Obezita, nedostatečná úroveň tělesné činnosti a nízký příjem draslíku má větší vliv na tlak krve než vysoký příjem sodíku. Tlak krve rovněž zvyšuje nízký příjem vápníku a hořčíku a vysoký podíl nasycených tuků na úkor tuků s vysokým obsahem a-3 polynenasycených mastných kyselin. V poslední době je pozornost věnována příznivým účinkům DASH (Dietary Approaches to Stop Hypertension) diety, která zahrnuje mnoho ovoce, zeleniny a obilnin (pro zvýšení obsahu draslíku a vlákniny), dále nízkotučné mléčné výrobky, ryby, luštěniny, drůbež a libové maso. Při stejné spotřebě soli zřetelně poklesl tlak krve.

Tab. 2 uvádí možnosti příznivého ovlivnění tlaku krve různými změnami životního stylu

Odborníci doporučují snížit příjem soli

Během posledních dvaceti let byl ve vědeckých časopisech mnohokrát publikován vliv soli v potravě, na tlak krve. a tyto poznatky byly uplatněny při ovlivňování stravovacích zásad v mnoha zemích včetně UK a USA. Doporučuje se maximální celá spotřeba 5- 6 g sole (2-2,4 g sodíku) a konzumace 5 porcí ovoce a zeleniny pro výborné zvýšení příjmu draslíku.

Praktické závěry

Tělo se dovede přizpůsobit sníženému příjmu soli. Solení pokrmů lze nahradit různými druhy koření a bylinami. Náhrady soli založené na sloučeninách draslíku mohou být užitečné, neboť zvyšují příjem draslíku. Ačkoliv z hlediska chuti a nižších konzervačních schopností ve srovnání u solí mají tyto preparáty omezené využití, nejnovější výrobky vyvinuté potravinářským průmyslem překonávají i tyto problémy.

Další informace

1.Geleijnse, J.M., et al.: Blood pressure response to changes in sodium and potasium intake: a metaregression analysis of randomised trials. Journal of Human Hypertension, 2003, 17: p.417-480.
2. Geleijnse, J.M. et al.: Impact of dietary and lifestyle factors on the prevalence of hypertension in Western populations. European Journal of Public Health, 2004, 14: p.235-239.
3. Institute of Medicine, Dietary reference intakes for water, potasium, sodium, chloride and sulphate. The Nation Academic Press, Washignton.
4. Sacks, F.M. et al.: Effects of blood pressure of reduced dietary sodium and the dietary approaches to stop hypertension (DASH). Diet. New England Journal of Medicine, 2001, 344: p. 3-10.
5. U.S. Department of Health and Human Services, 7 th Report of the US Joint National Committee on prevention, Detection Evaluation, Freatment of Hypertension, JNC 7 Express, 2003. P. 8
6. Bertino, M. et al.:Long-term reduction in dietary sodium alters the taste of salt, American Journal of Clinical Nutrition, 1982, 36: p. 1134-1144.
7. Blais, C.A. et al.: Effect of dietary sodium restriction on taste responses to sodium chloride: a longitudinal study. American Journal of Clinical Nutrition, 1986, 44: p.232-243
8. Geleijnse, J.M. et al.: Impact of dietary and lifestyle factor on the prevalence of hypertension in Western populations, Journal of Human Hypertension, 2005, 19: p.S1-S4.

POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 12/2006