Již počátkem sedmnáctého století si anglický filosof Francis Bacon kladl otázky týkající se tehdejších (vědeckých) poznatků. Tázal se, do jaké míry si můžeme být jisti, že naše znalosti jsou zcela spolehlivé a lze jim věřit. Do té doby byl tento problém odkazován na tradiční řeckou filozofií vycházející z logické dedukce, pro Bacona to však nestačilo. Pro řádné prověření určité hypotézy považoval za nezbytné spojit pozorování přírody a provedení odpovídajících pokusů. Toto pojetí je platné dodnes; vědecké teorie jsou ověřovány z různých hledisek a musí být vícekrát opakovány než jsou přijaty současnou vědou.

Populační studie

Mnoho vědeckých studií je založeno na pozorování specifických populačních skupin. Tato forma výzkumu je známa jako epidemiologie a již po staletí se uplatňuje v oblasti zdravotnictví. Ranné práce byly zaměřeny na vztah mezi výskytem epidemií a nedostatečnou hygienou. Typické moderní epidemiologické studie mohou sledovat potenciální vztahy mezi výskytem rakoviny nebo srdečních chorob a životním stylem, dietou nebo genetikou.

Pozorované vztahy však mohou pouze poukázat na to, které aspekty diety nebo životního stylu budou vyžadovat další studium a nemusí nezbytně potvrdit příčinu a účinek. Například jestliže v určité studii bylo zjištěno, že vegetariáni žijí déle, než jedlíci masa, není možné z této informace stanovit, zda to je vlivem diety nebo výsledkem odlišného životního stylu. V našem světě, kde prakticky vše je ovlivňováno mnoha rozličnými faktory, je mnohdy obtížné vybrat ty faktory, které jsou opravdu důležité. Epidemiologické studie jsou prvním krokem v dalších důkladných pokusech, které musí postupně zkoumat a hodnotit všechny možnosti. Tímto způsobem lze rozlišit skutečné příčiny od mylných závěrů.

Vědečtí pracovníci uznávají omezené možnosti výzkumu, a proto většina nových vědeckých poznatků bývá nejprve podrobena důkladnému testování a vědeckým diskusím před tím, než je s těmito poznatky seznámena veřejnost. V současnosti je však v honbě za okamžitými informace tento užitečný krok často opomíjen a veřejnosti jsou předkládány "nové" poznatky dříve, než bylo jejich vědecké posouzení ukončeno (nebo než bylo vůbec zahájeno). Všichni musí jíst, a proto je výživa vědeckou oblastí, která je pro veřejnost velmi zajímavá. Pro laiky je však v mnoha případech obtížné vědeckým poznatkům porozumět a nemohou rozeznat, zda jsou pro ně důležité nebo ne a zda tedy mají změnit skladbu své stravy.

Několik rad, které mohou pomoci při rozlišování poznatků podstatných od nedůležitých

·         Změny ve stravování nemají být prováděny na základě jedné studie, zvláště tehdy, jestliže je to prvá studie určitého druhu nebo uvádí překvapivé či hrozivé výsledky. Poznatky mnoha studií bude nezbytné nejprve ověřit a potvrdit nebo vyvrátit.

·         Je nutné zjistit, na jaké populační skupině byla studie provedena. Pokud se týkala mladých žen, výsledky patrně nelze vztahovat na starší ženy nebo muže. Stejně tak nelze výsledky zjištěné při pokusech na zvířatech aplikovat na lidi.

·         Platnost vzájemných vztahů je nezbytné potvrdit pečlivým výzkumem, nikoliv pouze předpokládat.

Další oblastí, ve které často dochází k mylným závěrům, je hodnocení příznivých účinků nebo naopak rizik uvedených ve studii. Například z výsledků bylo zjištěno, že pravidelná konzumace určitého potravinového doplňku snižuje výskyt určitého onemocnění na polovinu. Takový poznatek je velmi povzbudivý, avšak jestliže výskyt tohoto onemocnění je velmi nízký, pak tyto zjištěné výsledky nejsou tak nadějné. Jestliže by však uvedený doplněk snížil výskyt rozšířeného onemocnění na polovinu, pak jde beze sporu o velmi důležitý poznatek.

Nové vědecké poznatky lze proto považovat jako výsledek vědecké diskuse mezi odborníky. Právě různé názory na určité problém potvrzují, že věda je neustále se vyvíjející dynamický proces.

POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 06/2003