BEZPEČNOST A JAKOST POTRAVIN
POTRAVINOVÁ TECHNOLOGIE
VÝŽIVA
ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ STYL
ONEMOCNĚNÍ SPOJENÁ SE STRAVOU
PŘEHLEDY PRO SPOTŘEBITELE
(Pouze v angličtině)
JÍDLO K ZAMYŠLENÍ
(Pouze v angličtině)
INICIATIVY EU
(Částečně přeloženo)
IN THE SPOTLIGHT
Velikost textu:

Zprávy o výživě: čtení mezi řádky

34_1_big
Stěží uplyne den, aby se v novinách neobjevily zprávy týkající se výživy. Lhostejno, zda se jedná o poplašné zprávy o některých potravinách nebo pojednání o poslední hollywoodské dietě, nadpisy těchto zpráv představují velmi dobré novinové titulky. Mají k tomu dobrý důvod, protože vše co jíme a pijeme ovlivňuje každého z nás. Ačkoliv může být občas obtížné demystifikovat použitý novinářský žargon a pokusit se zjistit, zda je nutné (pokud vůbec) změnit naše stravovací zvyklosti pro zlepšení našeho zdraví a pohody, existují způsoby, které pomáhají a umožňují rozeznat, zda tyto uveřejněné zprávy jsou založeny na vědeckých poznatcích a jsou pro nás významné.

Hlavním zdrojem informací o výživě jsou v současné době sdělovací prostředky a Internet. Velké počty časopisů, novin, pořadů v televizi a rozhlasu a mnoho různých webových stránek zajišťují informace o výživě. Je tak k dispozici velké množství dobrých informací založených na vědeckých poznatcích. Přes to některé publikované informace o potravě a bezpečnosti potravin mohou být příliš zjednodušeny nebo nepřesně napsány. Jak tedy lze jednotlivé zprávy vzájemně odlišit a hodnotit?

Přehled na konci článku poskytuje některé cenné rady jak zjistit, zda informace o vědě, včetně informací o výživě a bezpečnosti potravin, jsou podezřelé. Tvrzení jako "příliš dobré, než aby to byla pravda", nebo dělení potravin na "dobré" a "špatné" již představuje varovné signály, že tyto informace je nezbytné pečlivě prozkoumat.

Zjednodušování informací

Dopisovatelé a novináři potřebují zjednodušovat informace tak, aby zapadaly do kontextu a zaměření článku. Toto zjednodušení může někdy vést k přehlédnutí a vynechání důležitých informací. Autor článku musí pečlivě zvážit, zvláště pokud píše o vědeckých poznatcích, zda uvedená informace je pro čtenáře významná. Např. studie o japonských mužích uvádí, že u mužů, kteří jedli mořské řasy pětkrát v týdnu, byl prokázán nižší výskyt rakoviny. Je třeba zvážit, zda tento poznatek je pro nás významný. Možná ano a možná nikoliv. Je třeba posoudit, jak byly studie prováděny, na jakých skupinách populace včetně národnosti, pohlaví a věku. Nutno rovněž posoudit počet osob, které byly sledovány - obecně čím větší byly sledované skupiny, tím jsou výsledky hodnověrnější. Důležité je i posouzení, zda výsledky jsou v souladu s výsledky jiných studií.

Důležité je rovněž zjistit zdroj informací. Byla studie publikována v renomovaném časopisu? Byla posouzena odborníky příslušného oboru, kteří zaručují, že byly použity odpovídající vědecké postupy s pečlivým provedením? Je pisatel důvěryhodný? Souhlasí zpráva nebo studie s doporučeními důvěryhodných profesionálních ústavů nebo státních organizací?

Internet představuje oblast, kde je zvláště nezbytná pečlivá kontrola informací. Každý občan si může zřídit na Internetu svoji stránku a využít je k desinformacím, šarlatánství a podvodům. Na Internetu existuje dostatek dobrých informací založených na vědeckých poznatcích, na mnoha stránkách jsou uváděny inzeráty na prodej určitých výrobků, nebo názory politických a ideologických skupin.

Doporučení se nemění přes noc

Výzkum v oblasti výživy, podobně jako v jiných vědeckých oblastech, je evoluční. Doporučení týkající se zdravého životního stylu se nemění přes noc. Tato doporučení musí být založena na mnoha vědeckých studiích pečlivě provedených a několikrát opakovaných s různými skupinami obyvatel a posouzených příslušnými odborníky a vědci. Zdravá dávka skepticismu, spojená s názorem významných osobností v oboru, skýtají nejlepší způsob posouzení zpráv o potravinách a výživě.

Deset černých bodů vědeckých nesmyslů

Buď velmi opatrní, jestliže informace obsahuje:

  • Doporučení, které slibuje rychlý úspěch.
  • Naléhavé varování o nebezpečném výrobku nebo postupu.
  • Tvrzení, které zní příliš dobře než, aby bylo pravdivé.
  • Zjednodušené závěry vytrhnuté z komplexní studie.
  • Doporučení založená na jediné studii.
  • Dramatická tvrzení, která jsou vyvrácena důvěryhodnými vědeckými organizacemi.
  • Seznam "dobrých" a "špatných" potravin.
  • Doporučení, která mají pomoci prodávat určitý výrobek.
  • Doporučení založená na studiích, která byla publikována bez odborné recenze.
  • Doporučení vycházející ze studií, které ignorují rozdíly mezi jednotlivci nebo skupinami.

POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 09/2002

Zdroj: Evropská rada pro informace o potravinách (European Food Information Council)

Tisk TISK
Stáhnout jako PDF STÁHNOUT JAKO PDF
POSLAT PŘÍTELI POSLAT PŘÍTELI
Zprávy vztahující se k danému tématu ZPRÁVY VZTAHUJÍCÍ SE K DANÉMU TÉMATU (2)
Slovníček (Pouze v angličtině) SLOVNÍČEK (Pouze v angličtině)
   
ZPRÁVY VZTAHUJÍCÍ SE K DANÉMU TÉMATU
CS-Cestina DE-Deutsch EL-Ελληνικά EN-English ES-Español FR-Français IT-Italiano PL-Polski SK-Slovenský
POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) ZÁKLADNÍ INFORMACE EUFIC REVIEW EUFIC FORUM MINI GUIDE 10 RAD