Navzdory obecnému názoru, že potraviny obsahují spoustu aditivních látek a umělých ochucovadel, jsou to právě přírodní potraviny, které jsou hlavními původci alergií.

Ve skutečnosti každá potravina obsahující bílkoviny může být potenciálním původcem alergických reakcí u některých osob. Hlavní potravinářské plodiny obsahují veliké množství různých bílkovin, avšak velmi málo z nich má alergické vlastnosti. Bílkoviny arašídů, kravského mléka, vajec, pšenice, sóje, ořechů, ryb a korýšů jsou původci 90 % všech potravinových alergií v Evropě.

„Alergie je abnormální reakce organismu vyvolaná přítomností jedné nebo více látek, které u většiny lidí nejsou příčinou žádných symptomů“, uvádí W. De Greef z ALSS (Applied Life Science Strategies).

Přísná opatření

Alergie je většinou zděděná vlastnost, proto byly vysloveny obavy týkající se uplatňování a rozšiřování genového inženýrství, které zavádí do zemědělských plodin nové bílkoviny. Těmito postupy mohou být bílkoviny s alergickými vlastnostmi přeneseny do genově modifikovaných (GM) rostlin. Na základě těchto obav doporučily WHO, OECD a US FDA provést přísné a náročné studie bezpečnosti těchto postupů. Ve studiu alergií jako zdravotního problému bylo v posledních dvaceti letech dosaženo značných pokroků. Na tomto základě je proto k dispozici řada metod hodnocení nových produktů pro stanovení, zda GM rostliny nebo potraviny obsahují známé alergeny. Jestliže plodina bude využívána k výrobě potravin, pak tyto potraviny musí být označeny, že jsou vyrobeny z GM plodiny, aby spotřebitelé byli upozorněni na možnou přítomnost alergenů.

De Greef však uvádí, že ačkoliv byla přijata rozsáhlá opatření pro minimalizaci možností zanést alergenové bílkoviny do GM plodin; „je prakticky nemožné absolutně zajistit, že se nikdo nestane alergickým na určité potraviny“. Přísné testy a metody však podstatně snižují možnost výskytu neočekávané alergie u GM plodin a nových potravin.

Kdo alergeny potřebuje?

De Greef uvádí, že genové inženýrství může být využito nejen k přidání prospěšných bílkovin do plodiny, ale může rovněž fungovat při odstraňování alergenních bílkovin, pokud nezajišťují základní životní funkce určité plodiny. Je však nepravděpodobné, že alergeny mohou mít životní funkce, neboť většina patří mezi zásobní bílkoviny, které slouží jako výživa pro klíčící semeno. Znamená to, že toto nové využití genového inženýrství představuje alternativu pro přípravu některých potravin bez alergických vlastností, určených pro osoby trpící některými formami potravinových alergií.

Průběžně se pracuje na databázích hlavních alergenních bílkovin v plodinách, což představuje první krok při vývoji odrůd bez obsahu alergenů. Příkladem databází je GenBank, EMBL, PIR a SwissProt. Dalším krokem bude identifikace a později izolace genů určitých alergenických bílkovin s následným návrhem systému, který by zabraňoval tvorbě těchto nežádoucích bílkovin.

Z tohoto hlediska nejvýznamnější projekt právě probíhá v Japonsku, kde vědci řeší GM rýže bez hlavních alergenů. Tato nová rýže přinese podstatné výhody pro určité skupiny obyvatel jihovýchodní Asie, které trpí alergiemi vyvolanými touto základní složkou jejich denní potravy.

POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 06/1998