Rok 1999 byl Spojenými národy prohlášen za rok seniorů. V souvislosti s ním se proto podívejme na výživu seniorů.

V mnoha zemích dochází k významnému nárůstu podílu starších osob v celkové populaci a průměrná délka života je vyšší než tomu bylo dříve. V čem tedy spočívá tajemství dlouhověkosti? Jak lze dosáhnout nejen vyššího věku a zároveň si udržet dobrý zdravotní stav, aby i ve vysokém věku mohli lidé žít v pohodě?

Proces stárnutí je ovlivňován mnoha změnami v oblasti fyziologické, mentální, sociální i životního prostředí. Fyziologické problémy vznikají nízkým příjmem potravy, zažívacími potížemi, sníženým vnímáním chutí a vůní a zhoršením mentálních funkcí. Chronické nemoci a potíže jako je artritida, vysoký tlak, srdeční poruchy, dýchací potíže, cukrovka, rakovina a osteoporóza mohou podstatně ovlivnit kvalitu života starší populace. Z tohoto hlediska se zvyšuje důležitost výživy vzhledem k vývoji a prevenci těchto onemocnění.

Významná pracovnice oddělení lidské výživy univerzity v Readingu (UK), prof. Christine Williams, se k tomuto problému vyjádřila následujícím způsobem: "Se stoupající délkou života se zvyšuje význam výživy, je proto nutné definovat nutriční potřeby z hlediska prevence chronických nemocí. Význam výživy v akutní péči o starší nemocné pacienty byl značně podceněn a je proto nezbytný další výzkum v oblasti akutních i "trvalých výživových potřeb pro starší osoby".

Zajištění dobrého zdraví a pohody prostřednictvím správné výživy musí začínat již v mládí a ve středním věku a tato správná výživa rovněž podstatně podporuje schopnost rychlého zotavení po nemoci. Ať již starší osoby žijí ve vlastních domovech, v nemocnicích nebo domech pro seniory, podvýživa je spojována se vzrůstem úmrtnosti, sníženou odolností proti infekcím a sníženou kvalitou života.

Všechny osoby vyžadují stejné živiny bez ohledu na věk, ale fyziologické změny během stárnutí mohou ovlivňovat potřebné množství každé jednotlivé živiny. Energetická potřeba se s věkem snižuje a rovněž se zmenšuje chuť k jídlu. Zlepšením příjmu potravy se zlepšuje výživový stav, který vede k zlepšení imunity a může zlepšit osobní náladu a pocit dobré pohody.

Specifické výživové nedostatky zahrnují vitaminy B6, B12, foláty, vitamin D a vápník. Například stárnutí je spojeno se sníženým využitím esenciálních výživových složek jako je snížená schopnost syntézy vitaminu D v pokožce a absorpce živin ve střevech. Antroxidanty - vitaminy C a E a další složky obsažené v ovoci a zelenině mají prokazatelné ochranné vlastnosti, především snížení rizika vzniku některých druhů rakoviny. Pro starší osoby může být výhodný zvýšený příjem určitých živin, neboť může bránit vzniku akutních i chronických nemocí.

Tyto problémy jsou často spojovány s nedostatečnou diagnózou podvýživy starších osob a zanedbáváním vhodné výživy starších lidí během jejich pobytu v nemocnici, kdy se jejich stav podvyživenosti může dále zhoršovat. Lepší nemocniční péči a zajištění výživy odpovídající věku těchto osob může urychlit jejich rekonvalescenci a tak snížit léčebné náklady. Budoucí cíle lékařské vědy nespočívají pouze v prodloužení délky života, ale rovněž ve zkrácení doby, po kterou tito starší lidé jsou nemocní nebo jinak zdravotně omezení. Stárnout ve zdraví a pohodě bývá většinou nesnadné pro osoby žijící v chudobě, avšak zdravá a prostá strava, tělesná cvičení a vystříhání se kouření umožňuje zachování optimálního zdravotního stavu i ve vysokém věku.

Ref.

1. Kay-Tee Khaw, Healthy ageing. British Medical Journal 315, 1090-95, 1997 (Special issue on Ageing)
2. Gariballa, S.E. and Sinclair, A.J., Nutirtion, ageing and ill health. British Journal of Nutrition, 80, 7-23, 1998.
3. Guigoz, Y., Vellass B. and Garry, P.J. Mini Nutritional Assessment. In Nutrition in the Elderly, Suppl. 2, pp.15-32. Paris: Serdi Publishing Company.

POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 07/1999