Bez ohledu na to, zda sedíte ve školní třídě, v zasedacím sále, nebo si pouze chcete udržovat svůj mozek v dobré formě - základem je snídaně. Podle nejnovějších vědeckých výzkumů snídaně, resp. příjem vhodné potravy ráno, ovlivňuje pochody, které se podílejí a podstatnou měrou ovlivňují paměť a schopnost komplexního zpracování přijímaných informací a jejich využívání.

Při vědeckých pokusech prováděných na dětech se prokázalo, že skupina dětí, které vynechaly první ranní jídlo - snídani, udělala více chyb v testech vyžadujících řešení určitých problémů, než skupina dětí, které měly ráno čas vhodně posnídat. Rovněž studie s mladými dospělými lidmi prokázala obdobné výsledky: osoby bez snídaně vykazovaly horší výsledky školních testů než ty, které před zkouškou něco snědly.

Vyšší duševní výkonnost po snídani je patrně ovlivněna zvýšenou koncentrací glukosy v krvi, která opět zvyšuje koncentraci transmiteru nazvaného acetylcholin v mozku. Profesor David Benton z University of Wales a další odborníci pracující v této oblasti se domnívají, že acetylcholin ovlivňuje paměť, neboť léky, které blokují tvorbu tohoto transmiteru podstatně snižují paměť, zvláště schopnost zapamatovat si a znovu si vybavit nově získané informace.

K tvorbě acetylcholinu je nutný vitamin B1. Příjem jeho dostatečného množství snídaní je proto důležitý pro optimalizaci duševní výkonnosti během dopoledne. Vitamin B1 obsahují obilné produkty mezi které patří mimo jiné celozrnné chleby a obohacené snídaňové cereálie.

Schopnost jasného myšlení není omezena pouze na včasný příjem krátkodobě působících živin potravou. Duševní výkonnost závisí rovněž na dlouhodobé nutriční kvalitě přijímané potravy jako celku. Např. dlouhodobý nízký příjem železa může negativně ovlivnit schopnost koncentrace a výši IQ.

Je známo, že deficit železa negativně ovlivňuje paměť u dospělých i dětí a u malých dětí a kojenců vede snížení pozornosti a schopnosti se učit.

Zatímco ženy jsou zvláště citlivé na nedostatek železa, nedostatek jodu má negativní vliv na ženy a muže, především při rozhodování a projevuje se nízkou iniciativou. Přestože nedostatkem jodu jsou v Evropě postiženi obyvatelé jen v některých oblastech a v některých rozvojových zemích, má mu být předcházeno používáním jodované kuchyňské soli a zvýšenou konzumací mořských ryb a dalších mořských živočichů, masa, mléka a vajec.

Zatímco nedostatek některých prvků ve výživě může vést k snížení mozkových funkcí, zvýšený příjem jiných složek může naopak výkonnost mozku podstatně zvýšit. Např. lehce stimulující účinek má kofein, neboť působí na centrální nervovou soustavu a zvyšuje tak schopnost reakce. Testy bylo prokázáno, že kofein může urychlit zpracování informací v mozku o 10 % a že káva po obědě pomáhá překonat obvyklý poobědový útlum a zachovat si obvyklou schopnost koncentrace.

Důležité je nejen co pijete, ale i jaké množství vypijete. Již malý deficit tekutin může ovlivnit duševní výkonnost. Je třeba si uvědomit, že při pocitu žízně již máte nedostatek tekutin. Jejich dostatečný příjem v průběhu dne umožňuje zachování duševní čilosti po celý den.

Lit.

1. Hasefratz, M., Battig, K. a spol.: Human Psychoplarmacology, vol. 61, s. 277-284 (1991)
2. Smith, A. P. a spol: Neurophsykolobiologie, vol. 23, s. 160-163 (1990)

POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 05/2000