V oblasti výživy a zdraví je hlavní pozornost zaměřena na složení naší potravy a na to, jak potrava ovlivňuje nebezpečí vzniku různých chorob. Mnohem menší pozornost je naproti tomu již tradičně zaměřena na naši tělesnou aktivitu. V současné době se však tento poměr mění, neboť se projevují prospěšné účinky fyzické činnosti nejen z hlediska celkového zlepšení tělesného i duševního stavu, ale i z hlediska snížení nebezpečí různých chronických chorob.

V nedávno publikovaném EUFIC Review o výhodách tělesné aktivy uvedl prof. Ken Fox z Bristol University (UK), že větší počet studií prokázal u osob, které ve středním a vyšším věku pěstovaly vhodný sport a jiné fyzické aktivity, nižší výskyt vážných onemocnění a dosažení vyššího věku. Tento ochranný účinek je přibližně ekvivalentní účinku u osob, které přestaly kouřit. Výhody tělesné aktivity se projevují různě a zahrnují následující:

Nižší nebezpečí obezity

Snížení tělesné aktivity je jednou z hlavích příčin nárůstu obezity. Řada studií prokázala výhody aktivního a zdravého životního stylu při prevenci obezity. Tyto aktivity především brání zvyšování tělesné hmotnosti ve středním věku.

Nižší nebezpečí srdečních chorob

U osob s aktivním přístupem k životnímu stylu a mírnou úrovní tělesné činnosti je přibližně poloviční pravděpodobnost výskytu srdečních chorob ve srovnání s osobami, které se o svoji životosprávu nikterak nestarají. U osobu obézních, které jsou však fyzicky aktivní, je podstatně nižší riziko výskytu srdečních onemocnění a cukrovky ve srovnání s obézními jedinci, kteří však nijak necvičí.

Cukrovka

Nedostatek tělesné činnosti může být rizikovým faktorem při vývoji cukrovky typu 2. U velmi aktivních jedinců se snižuje riziko vzniku cukrovky o 33-50 %. U lidí, kteří cukrovkou již trpí, pravidelné cvičení příznivě ovlivňuje hladinu cukru v krvi.

Rakovina

Mírná až velká tělesná aktivita snižuje nebezpečí vzniku rakoviny tlustého střeva, konečníku, plic a prsu.

Svaly a kostra

Pravidelné cvičení posiluje svaly, šlachy i svalové úpony a zároveň ovlivňuje hustotu kostní tkáně. Činnost zaměřená na snížení hmotnosti (např. běh, tanec či jízda na kolečkových bruslích) zvyšuje hustotu kostní tkáně u dospívajících jedinců, pomáhá udržovat stálou hustotu kostí a u dospělých osob zpomaluje ztrátu kostní hmoty, která se obvykle zvyšuje ve stáří (osteoporosa).

Duševní zdraví

Některé studie uvádějí, že tělesná aktivita zlepšuje i duševní pohodu a mentální funkce (rozhodování plánování, krátkodobá paměť) i snadnější vyrovnávání se stresy, odstraňuje úzkostlivost a zvyšuje kvalitu spánku. Klinické zkoušky prokázaly, že cvičení je příznivé i při odstraňování i léčení depresí. U starších osob pomáhá tělesná činnost snižovat riziko vzniku demence a Alzheimerovy choroby.

Jak mnoho cvičení potřebujeme?

Podle dřívějších doporučení bylo pro většinu osob považováno za minimum alespoň 20 min. energického cvičení denně. V průběhu posledních dvaceti let však odborníci došli k závěru, že tento požadavek je pro většinu osob příliš náročný a pro získání příznivých účinků není nutná tak vysilující činnost.

Nová doporučení z Anglie a Spojených států propagují pravidelnou, mírně intenzivní tělesnou činnost. Například každodenní rychlá chůze trvající asi 30 minut může podstatně zlepšit fyzickou i duševní kondici. Stejně příznivých účinků lze však dosáhnout, jestliže se tato činnost rozdělí na několik dávek po přibližně deseti minutách, což může být výhodnější i snadnější při současném uspěchaném životním stylu. Pro ty, kteří neradi plánovaně cvičí, může být užitečné alespoň částečně nahradit sezení při práci činností ve stoje. Například pouhé stání denně po dobu jedné hodiny místo sledování televizních programů v křesle se může projevit ztrátou 1-3 kg tuku za rok.

U obézních osob však je třeba opatrně volit druh tělesné činnosti, aby nedocházelo k nadměrné zátěži kloubů především dolních končetin. Z tohoto hlediska je optimální plavání a jízda na kole.

Delší a kvalitnější život

Pravidelné tělesné aktivity příznivě ovlivňují délku života (snížení rizika onemocnění) a jeho kvalitu (zlepšení duševního zdraví). Pokračující výzkum v této oblasti poskytne zcela jistě další důležité informace o vlivu fyzické aktivity na celkové zdraví jedinců a lze proto očekávat zvýšený zájem o tuto důležitou oblast.


Ref.

1. Biddle, S.J.H., Fox, K.B. and Bautcher, S.H. (2000) Physical activity and psychological well-being. London: Routledge.
2. Blair, S.N. and Hardman, A. (1995), Special issue: Physical activity health and well-being- an international scientific consensus conference. Research Quarterly for Exercise and Sport, 66 (4)
3. Lee, I.M. and Skerritt, P.J. (2001), Physical activity and all-cause mortality: what is the dose-response relation? Medicine and Science in Sports and Exercise, 33 (Supp. 6), S 459-471.
4. Lund Nilsen, T.I. and Vatten, L.J., (2001) Prospective study of colorectal cancer risk and physical activity, diabetes, blood glucose and BMI: exploring the hyper-insulinemia hypothesis. British Journal of Cancer, 84, 417-422.

POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 06/2006