
Na základě více než padesáti vědeckých nezávislých studií povolil Americký úřad pro potraviny a léky (US Food and Drug Administration - FDA), aby na obalech potravinářských výrobků včetně nápojů, které v jedné porci obsahují minimálně 6,25 g sojových bílkovin, bylo možno uvést následující: spotřeba 25 g sojových bílkovin denně jako část diety se sníženým obsahem nasycených tuků a cholesterolu může snížit nebezpečí výskytu srdečních onemocnění.
FDA měl k dispozici dostatečný počet studií, které potvrzovaly, že jestliže osoby se zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi nahradí část, nebo všechny bílkoviny živočišného původu ve své stravě sojovou bílkovinou, dojde u nich k významnému poklesu celkového a LDL ("špatného") cholesterolu.
Přesný důvod tohoto jevu není dosud znám, ačkoliv výzkumnými pracovníky bylo navrženo již několik mechanismů. Jedním z důvodů může být zvýšená sekrece kyseliny žlučové, která snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Jinou možností je stimulace jater sojovými bílkovinami při odstraňování LDL cholesterolu z krve, nebo že isoflavonoidy v soje mohou působit buď jako antioxidanty, nebo se podílejí na dilataci cév a tak zabraňují LDL cholesterolu v usazování na cévních stěnách.
Bez ohledu na to, která z uvedených teorií bude ověřena jako správná, isoflavonoidy mohou mít příznivý vliv nejen na srdce, neboť podle některých odborníků mají sojové isoflavonoidy podobnou strukturu jako lidský hormon estrogen.
Jedním z rizik vývoje rakoviny prsu nebo vaječníků u žen ve fertilním věku je nadbytek lidského estrogenu. Ten je schopen se navázat na tak zvané receptory beta estrogenu v buňkách prsu a vaječníku. Velké množství estrogenu se tak může projevit v nekontrolovatelném dělení a množení buněk - vznikem rakoviny.
Estrogeny přítomné v soji mají tvar a strukturu molekul velice podobnou lidskému estrogenu a mohou se tedy rovněž vázat na estrogenní receptory. Jejich vliv je však mnohem mírnější a proto patrně jsou schopny snížit nebezpečí vyvolání procesu dělení buněk. Nedávné laboratorní studie prokázaly, že genistein, což je hlavní isoflavon rostlinného estrogenu v soji, se váže na receptory beta estrogenu podobným způsobem jako tamoxifen, což je lék používaný při prevenci vzniku a léčení rakoviny prsu.
Genistein patrně významně ovlivňuje buněčný růst, neboť inhibuje účinek enzymů, které se zúčastňují buněčného dělení a zároveň zabraňují přívodu krve do rakovinových buněk.
V asijských zemích, např. v Japonsku, kde příjem estrogenu ze soji dosahuje hodnoty 20-50 mg denně, ve srovnání s 1 mg v západních evropských zemích, je pět až osmkrát nižší riziko vzniku rakoviny prsu. Lze se tedy domnívat, že zvýšení denního příjmu soji by se projevilo nejen ve snížení rizika vzniku srdečních chorob, ale může i příznivě ovlivňovat zdravotní stav žen před i po menopauze.
Jednou z možností je zvýšit množství potravin na bázi soji v supermarketech a seznamovat zákazníky s jejich příznivými účinky na lidské zdraví.
Ref.:
1. Meta-analysis of effects of soya protein intake on serum lipids in humans. Anderson J.W., et al. New England Journal of Medicine, 1995; 333 (5); 276-282
2. Effects of soya isoflavones on oestrogen metabolism in premenopausal women. Xu X.et al. Cancer Epidemiology, Biomarkers and Prevention: vol. 7, 1101-1108, 1998
3. The effect of dietary soya supplementation on hot flushes. Albertazzi P. et al. Obstetrics and Gynecology: vol. 91, No.1, January 1999
4. Soya protein and isoflavones: their effects on blood lipids and bone density in postmenopausal women. Potter S. et al. American Journal of Clinical Nutrition: 1998; 68 (supl), 1375s-9s
5. Setchell, K.D., Cassidy A.: Dietary isoflavones: biological effects and relevance to human health. J.Nutr. 1999, 129, 768S-767S
POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 04/2000