Výzkumným pracovníkům se podařilo získat geneticky modifikovanou rýži se zvýšeným obsahem vitaminu A a železa. Po ukončení schvalovacího procesu budou tyto nové odrůdy uvolněny pro pěstitele rýže k běžnému využití.

V mnoha rozvojových zemích, kde rýže představuje hlavní zdroj výživy, nedostatek vitaminu A a železa přispívá k vysoké úmrtnosti dětí i matek. Právě zvýšená dostupnost těchto mikroživin v rýži může podstatně snížit výskyt onemocnění spojovaných s nedostatkem uvedených látek.

Tyto výzkumné práce byly provedeny skupinou, kterou řídil prof. Ingo Potrykus ze Švýcarského federálního technologického ústavu (ETH) v Curychu ve spolupráci se skupinou vedenou Dr. P. Beyerem z University ve Freiburgu (Německo). Požadované nové vlastnosti byly přeneseny do několika lokálních odrůd rýže v Mezinárodním ústavu pro výzkum rýže na Filipínách, které budou uvolněny pro pěstování místními zemědělci.

Zrna běžné rýže obsahují kyselinu fytovou, která snižuje absorpci železa lidským zažívacím systémem. Mimoto, pouze zelené části rostliny (nikoliv zrna) obsahují prekurzor vitaminu A (beta-karoten). To je rovněž jeden z důvodů, proč anemie a nedostatek vitaminu A jsou rozšířeny v oblastech, kde rýže představuje hlavní zdroj potravy. Zvláště náchylné k těmto chorobám jsou malé děti, které jsou krmeny hlavně rýží.

Anemie způsobená nedostatkem železa je považována za světově nejrozšířenější deficienční syndrom. Podle statistik UNICEF trpí ve světě nedostatkem železa kolem 2 miliard osob. V málo rozvinutých zemí se tento nedostatek vyskytuje u 40-50 % dětí mladších pěti let a u více než 50 % těhotných žen.

Přes 100 mil. dětí v předškolním věku trpí nedostatkem vitaminu A, který je nezbytný pro zajištění funkcí imunitního systému a chrání buněčné mukozní membrány. Nedostatek vitaminu A zvyšuje riziko infekcí, šerosleposti, ve vážnější případech až oslepnutí. Každý rok umírá více než 1 mil. dětí v důsledku nedostatku tohoto vitaminu.

Až dosud mohly být příznaky této deficience částečně léčeny potravinovými doplňky, nebo potravinami obohacenými vitaminy a minerálními látkami.

Do rýžových rostlin pěstovaných v ETH v Curychu byl implantován jeden modifikovaný gen rýžový a dva nové geny pocházející ze zelených fazolí a specifického mikroorganismu. Tímto postupem byl v nových rostlinách obsah železa zvýšen na dvojnásobek. Další výhodou je možnost úplného odstranění kyseliny fytové varem a tak podstatně zvýšit absorpci železa v zažívacím traktu.

Vlivem dalších dvou genů je možné zachovat prekurzor vitaminu A (beta karotenu) v neloupané rýži. Některé geneticky modifikované odrůdy rýže obsahují dostatečné množství provitaminu A, takže požadovanou denní dávku vitaminu A je možné zajistit 300 g vařené rýže.

POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 11/1999