
Foláty patří do skupiny vitaminů B a mají být v potravě konzumovány každý den. Současně probíhající diskuse o tom, zda fortifikovat běžné potraviny hromadné spotřeby kyselinou listovou, vedla k výzkumu jiných strategií pro zlepšení spotřeby folátů v Evropě.
Proč potřebujeme foláty
Foláty v organismu se zúčastňují syntézy a funkce DNA a RNA, což jsou základní složky nezbytné pro zajišťování životních funkcí. Podílejí se na tvorbě a udržování nových buněk a zvláště jsou důležité v období rychlého růstu v průběhu těhotenství a života malých dětí. Foláty potřebují dospělé osoby i děti pro tvorbu červených krvinek a k zabránění vzniku anemie (1). Nedostatek folátů rovněž souvisí se zvýšenou hladinou aminokyseliny homocysteinu v krvi, což je významný rizikový faktor pro vznik onemocnění srdce a mozkové mrtvice (2). Vzhledem k tomu, že zabraňují poškození DNA, mohou patrně snižovat i riziko vzniku některých druhů rakoviny, zvláště tlustého střeva (3).
Zdroje folátů v potravinách
Pro dospělou osobu je doporučován denní příjem 200 mg folátů. Potravní zdroje folátů zahrnují pomerančovou šťávu, tmavozelenou listovou zeleninu, arašídy, fazole a vnitřnosti. Pro zabránění deficience folátů je vhodné zkonzumovat alespoň pět porcí ovoce a zeleniny denně.
Potravní doplňky kyseliny listové
Kyselina listová je snadno absorbovatelná syntetická forma folátu. Počátkem devadesátých let bylo širokým průzkumem zjištěno, že ženy, které užívaly kyselinu listovou jako potravní doplněk v období početí, snížily více než o polovinu riziko, že narozené dítě bude nervově a tělesně postižené, např. výskytem vrozeného rozštěpení páteře (spina bifida) (4). V celé Evropě probíhala v té době kampaň na podporu zvýšeného příjmu folátů ženami v období početí zvýšenou konzumací potravin s vysokým obsahem folátů a užíváním potravních doplňků s kyselinou listovou (400 mikrogramů denně). Tato kampaň však měla pouze omezený úspěch, neboť ženy jsou většinou ochotné měnit své stravovací zvyklosti až v době, kdy jsou si jisté, že jsou těhotné, to je několik týdnů po početí, což je však již pozdě.
Obohacování potravin
Alternativní možností je fortifikace kyselinou listovou základních potravin, např. mouky. Tímto způsobem by byl zajištěn dostatečný přísun kyseliny listové všem ženám ve fertilním věku. V Evropě však tato strategie nebyla přijata z obavy, že vysoké dávky kyseliny listové nejsou vhodné pro celou populaci. Může totiž docházet k maskování symptonů anemie vlivem nedostatku vitaminu B12 s výslednými změnami nervového systému, které ve svých důsledcích mohou vést k jeho trvalému poškození. Doplňky kyseliny folové mohou rovněž rušit některé postupy léčení rakoviny (5).
Zvýšení obsahu folátů v potravinách
Vědci proto hledají jiné způsoby zvýšení příjmu folátů. V rámci EU byla založena skupina s názvem Folate FuncHealth team, která zkoumá možnosti zvýšení příjmu přírodních folátů v potravinách. Dále jsou uvedeny některé získané poznatky (7):
- Hladina folátů v kvašených potravinách, jako je pivo, víno nebo chléb, může být zvýšena využíváním kmenů kvasinek se zvýšenou produkcí folátů.
- Foláty rovněž syntetizují i další mikroorganismy, např. bakterie mléčného kvašení. Volba vhodné startovací kultury může až 20x zvýšit obsah folátů v některých fermentovaných mléčných výrobcích – sýrech a jogurtech.
- Obsah folátů v některých potravinách – polévkách a ovocných džusech – může být zvýšen volbou vhodných odrůd ovoce a zeleniny s vyšším obsahem folátů a užitím šetrných zpracovatelských postupů s nízkými ztrátami folátů.
- Foláty jsou koncentrovány ve vnějších částech obilných zrn, proto při užití mlýnské technologie s využitím těchto frakcí bohatých na foláty je možné obsah folátů v mouce zvýšit.
Stále nedostatečné
Bylo zjištěno, že pokroky ve zpracovatelských technologiích výroby potravin a výběrem surovin může být současný příjem folátů zdvojnásoben, což však stále není dostatečné. Dr. Paul Finglas z UK Institute of Food Research a koordinátor projektu Food FuncHealth se domnívá, že …“je obtížné zajistit dostatečný příjem přírodních folátů vyrovnanou dietou“. Bude proto potřebná nízká fortifikace nebo cílená suplementace vybraných potravin.
Úplný přehled doporučení založených na poznatcích v rámci projektu Food FuncHealth bude brzy publikován (8) a bude dostupný na webových stránkách (6).
Ref.
1. UK Food Standards Agency at www.eatwell.gov.uk
2. Strain J.J., Dowey L. et al. (2004), B-vitamins, homocysteine metabolism and CVD. Proceedings of the Nutrition Society: 63; 597-603
3. Duthie S.J., Narayanan S. et al. (2004) Folate DNA stability and colo-rectal neoplasia. Procedings of the Nutrition Society 63; 571-578.
4. MRC Vitamin Study Research Group (1991) Prevention of neural tube defects; results of the Medical Research Council Vitamin Study. The Lancet, 338: 131-137.
5. Peters G.J., Hooliberg J.H. et al. (2005) Folates and anti-folates in the treatment of cancer; role of folic acid supplementation on efficacy of folate and non-folate drugs. Trends in Food Science and Technology 16, 189-197
6. Folate FuncHealth and EU funded pan. Eu project. Fod details visit www.ifr.ac.uk/Folate .
7. Jögerstad M., Piironen V. at al. (2005). Increasing natural food folates through bioprocessing and biotechnology. Trends in Food Science and Technology, 16: 198-306.
8. Finglas P.M. de Meer K., et al. (2005) Research goals for folate and related B-vitamins in Europe, European Journal of Nutrition in press.
POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 01/2006