
Až do nedávna představovalo studium výživy a genetiky dva zcela oddělené obory. V současné době byl výzkum zaměřen i na vztahy a interakce mezi lidskými geny a výživou. Tento nový směr výzkumu je mezi vědci označován jako nutrigenomie nebo "individualizovaná výživa", což je termín srozumitelnější pro běžného spotřebitele. Poskytuje informace, na jejichž základě lze účinným způsobem upravit stravovací doporučení pro každého jedince, s cílem podpory zdraví a prevence některých onemocnění.
Není to však jednoduchý problém, což je možno ověřit na příkladu onemocnění srdce. Na řízení kardiovaskulárního systému se nepodílí pouze jeden gen, ale nejméně 20.000. Ačkoliv jednotlivý gen má jen velmi malý význam, některé, označované jako "markerové geny", mohou poskytnout celkovou informaci o rizikových faktorech ovlivňujících vývoj chorob srdce. Například byl identifikován gen, který je zapojen do řízení hladiny cholesterolu v krvi. Existuje více běžných variant tohoto genu, mezi nimi jsou však dvě, z nichž jedna zvyšuje riziko vysoké hladiny cholesterolu v krvi, druhá má naopak významný ochranný účinek.
Bylo zjištěno, že v případech, kdy rizikové faktory vzniku srdečních chorob ovlivněné životním stylem jsou nízké; na příklad u osob, které jsou fyzicky aktivní a jejich dieta obsahuje málo tuku, jen velmi málo záleží na tom, zda má tato osoba variantu genu, který předurčuje vysokou hladinu krevního cholesterolu. Naopak, jestliže rizikové faktory určované životním stylem jsou vysoké, například u osob, které jsou málo tělesně aktivní, kouří a jejich strava obsahuje mnoho nasycených tuků, tyto geny pak ovlivňují vysokou hladinu krevního cholesterolu.
Rovněž bylo prokázáno, že jestliže skupina osob se podrobila léčebné dietě na snížení celkového cholesterolu v krvi, po určité době se u některých osob projevil výrazný kladný účinek, u jiných však nebyla zjištěna žádná kladná odezva. Z těchto poznatků vyplývá, že u skupiny osob, kde se léčebná dieta kladně neprojevila, je zbytečné v ní pokračovat. Klíč úspěchu spočívá v identifikaci určité varianty genů, která je běžná u skupiny osob s kladnou odezvou na léčebnou dietu. Pokud bude tato informace k dispozici, bude možno zaměřit dietní doporučení skupinám osob, u nichž je vysoká pravděpodobnost příznivých účinků.
Mimo nemocí srdce bylo zjištěno několik dalších genetických variant, které se vztahují k výživě (1). Geny, které řídí metabolismus kyseliny listové a folátů, jsou spojovány s některými nervovými poruchami, jiná skupina genů ovlivňuje absorpci železa a jeho regulaci v těle. Genetické faktory rovněž významnou měrou ovlivňují strukturu a hustotu kostí.
Genetická výbava bez pochyb ovlivňuje způsob reakce každého jedince na životní prostředí. Budoucí výzkum umožní optimálně ovlivňovat prostředí a dietu tak, aby vyhovovalo fyziologii každé osoby.
Ref.
1. Elliot R. a Jin Dug T., (2002) Nutritional genomies, a clinical review British Medical Journal, 324: 1438-1442
POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 03/2004