
Konzumace pokrmu, který máme v oblibě, nás může rozveselit a přivést do dobré nálady. Naproti tomu konzumace oblíbeného pokrmu může někdy vzbudit negativní pocity viny a výčitky svědomí. Jak můžeme minimalizovat negativní a maximalizovat pozitivní vliv jídla na naši náladu?
Princip potěšení
Jídlo je jednou z radostí života a proto, jestliže je to možné, jíme oblíbené pokrmy a vyhýbáme se těm, které máme neradi. Bylo prokázáno, že oblíbené pokrmy mohou stimulovat uvolňování beta-endorfinů, které příznivě ovlivňují dobrou náladu (1). Přitažlivost pokrmu však nespočívá pouze v jeho chuťových vlastnostech, ale rovněž záleží na tom, jak jste hladoví, na dřívějších zkušenostech s tímto pokrmem a na společenských okolnostech, při kterých je pokrm konzumován. Jinými slovy, správný pokrm ve správnou dobu a ve správné společnosti; to vše v nás vzbuzuje pohodu a dobré pocity.
Neodolatelná touha po jídle
Neodolatelná touha po určitém pokrmu je zcela běžná. Na základě provedených anket bylo zjištěno, že tyto neodolatelné touhy se vyskytují u 60 až 90 % osob. Zajímavé je, že muži a ženy vysvětlují důvody těchto pocitů různě (2). Muži většinou interpretují vznik touhy po oblíbeném pokrmu pocitem hladu, zatímco ženy ji spojují s nudou a stresy, tedy převážně s negativními pocity.
Psycholog Dr. Peter Rogers z University of Bristol to vysvětluje následovně: Pokrm, po kterém velmi toužíme je často "zakázaný pokrm", např. čokoláda. Jestliže takový pokrm nebo potravina je striktně vyloučen z našeho jídelníčku, pak postupně sílí touha po něm až osoba tomuto svodu podlehne. Po jeho snědení dochází k pocitu viny a výčitkám svědomí a takto postižená osoba se rozhodne, že ho už nikdy nebude jíst.
Máte pocit ospalosti?
Vliv jednotlivých složek potravy byl již podroben rozsáhlým studiím, avšak dosud nebyly učiněny jednoznačné závěry o jejich působení na náladu. Například značný počet studií uvádí, že sacharidy v potravě vyvolávají pocity uvolnění a ospalosti, zatímco přibližně ve stejném počtu studií nebyl zjištěn žádný vliv sacharidů na náladu (3). Je možné, že různé osoby reagují na tyto složky potravy různě, což je např. problém kofeinu. Jednotlivé osoby reagují na kofein zcela odlišně. Některé mohou vypít více šálků nápojů s obsahem kofeinu během několika málo hodin bez jakýchkoliv účinků, zatím co jiné osoby pociťují stimulační vliv již po jednom šálku.
Velká očekávání
Přestože může docházet k ovlivňování tělesných pochodů některými složkami potravy, nelze podcenit ani naše stravovací zvyklosti a chování. Například jestliže konzumace určitých pokrmů nebo nápojů zlepšuje naši náladu nebo bystrost, k tomuto zlepšení dojde i v případě, kdy tyto aktivní složky v pokrmu chybí, neboť při konzumaci toto zlepšení nálady již očekáváme (4).
Není pochyb o tom, že příjemná chuť pokrmu a radost z jídla může zlepšit náladu a pohodu. Avšak tyto pozitivní efekty konzumace "zapovězených, ale chutných pokrmů" jsou často narušeny pocitem viny. Pro maximální zvýšení dobré pohody konzumací oblíbeného pokrmu radí Dr. Rogers toto: Nejdůležitějším opatřením je zbavit se všech pocitů viny spojených s konzumací právě těchto dobrých, ale nedoporučených, nebo přímo zakázaných pokrmů. Lidé by si proto měli vyjasnit svůj vztah k různým pokrmům a vytvořit si reálné a zdravé stravovací zvyklosti. Tento postup by měl zahrnovat i způsoby řízení konzumace nejoblíbenějších pokrmů s maximálními dobrými pocity, aniž by došlo k jejich nadměrnému příjmu.
Specifické účinky různých složek pokrmů na náladu budou diskutovány v dalších vydáních Food Today .
Ref.
1. Drewnowski, A. (1997) Taste preferences and food intake. Annual Reviews of Nutrition 17; 237-53
2. Weingarten H.P. and Elston, D. (1991) Food cravings in a college population. Appetite 17; 167-175
3. Reid M. and Hammersley, R. (1999) The effects of carbohydrates on arousal. Nutriton Researach Reviews 12; 3-23
4. Flaten M.A. nad Blumenthal T.D. (1999) Caffeine-associated stimuli elicit conditioned responses; an experimental model of the placebo effect. Psychopharmacology 145; 105-112
POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 12/2001