Bezpečnost a kvalita potravin – to jsou dva hlavní problémy, které spotřebitele zajímají. V článcích „Z pole až na jídelní stůl“, které EUFIC směřuje na otázky bezpečnosti potravin se zaměříme na moderní zemědělské techniky , od kterých se očekává, že zajistí spotřebitelům vysoce kvalitní a bezpečné potraviny.

Pro dosažení nejvyšší kvality potravinářských výrobků musí zemědělci dbát na zajištění optimálních podmínek pro získávání zemědělských plodin i chovu užitkových zvířat. Rostlinám musí být dodávána potřebná hnojiva ve správném množství a zvířatům optimální krmiva. Například při pěstování jablek musí pěstitel dodat do půdy nezbytné složky umožňující správný růst a zároveň chránit plody před škůdci a chorobami. Výsledkem této péče jsou pak jablka, která splňují očekávání spotřebitelů z hlediska vzhledu a chuti, nenapadená škůdci a hnilobou.

Bezpečnost potravin

Zemědělci musí věnovat pozornost bezpečnosti potravin ze dvou hlavních hledisek. Za prvé musí zajistit, aby potraviny neobsahovaly rezidua chemických látek, které mohou škodit lidskému zdraví. Za druhé zemědělské produkty jsou podrobeny přísnému testování zaměřenému na jejich bezpečnost. Nesmí obsahovat škodlivé mikroorganismy – salmonely, E-coli, campylobakterie, listerie a viry, např. žloutenky typu A. K zajištění těchto požadavků pomáhají zemědělcům různé vědecké a poradenské organizace, které poskytují informace o správné aplikaci hnojiv, pesticidů, veterinárních léků a dalších látek používaných v rostlinné a živočišné výrobě. Všechny pesticidy a veterinární léčiva musí splňovat přísné požadavky ověřované testováním dříve, než jsou pro použití schváleny Evropskou komisí nebo národními vládami. Tyto náročné zkoušky zajišťují, že použitá množství nemají negativní vedlejší účinky na lidi. Registrací takového produktu však nekončí jeho hodnocení, trvalý monitoring pomáhá průběžnému zajišťování bezpečnosti.Užitková zvířata mohou být nositeli mikroorganismů vyvolávajících onemocnění lidí, což však lze jen obtížně zjistit za života zvířete nebo i po jeho poražení. Příkladem mohou být salmonely, listerie a kmeny E-coli. K omezení rozšíření těchto mikroorganismů ve zvířatech musí chovatel zajistit dobré hygienické podmínky na farmě a během transportu i na porážce.

Zacházení s potravinami

Stejnou péči musí věnovat i spotřebitelé a obchodníci potravinám k zajištění správného zpracování a skladování. Například čerstvá zelenina musí být vždy omytá pro snížení možné kontaminace z vnějších zdrojů. Salmonela, která se může vyskytovat v kuřatech a vejcích, může být eliminována řádným uvařením.

Rovněž zpracovatelé potravin a spotřebitelé musí dbát na hygienu, častým mytím rukou mohou zabránit křížové kontaminaci mezi masem a drůbeží i jinými druhy potravin. Nová hrozba, která se objevila v osmdesátých letech, je BSE skotu (bovine spongiform encephalopathy). Proto byla učiněna opatření k zabránění přenosu choroby ze skotu na člověka a některé živočišné tkáně byly vyloučeny pro lidskou spotřebu. Ochranná opatření byla podstatně dále zpřísněná poté, co byly zjištěny možné souvislosti mezi BSE a onemocněním lidského mozku CJD (Creutzfeld-Jacob Disease). Tato opatření na základě vědeckých poznatků jsou účinná a pomáhají minimalizovat případné nebezpečí onemocnění lidí.

Budoucnost

Zemědělství musí v budoucnosti uživit vzrůstající světovou populaci bezpečnou a hodnotnou potravou. Zemědělci spolu s vědci, vládními organizacemi a výrobci musí využívat způsoby vhodného dodávání potřebných živin do půdy a ochrany rostlinných i živočišných produktů před škůdci a chorobami. Zvýšení produktivity, zlepšení bezpečnosti a kvality potravin budou hlavními úkoly zemědělství v příštím století.

EUFIC vydal informační brožuru o 32 stranách s názvem „From Farm to Fork – Food Safety – A shared Responsibility“.

POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 07/1998