Předešlé články ve Food Today hodnotily mnoho faktorů, které ovlivňují výběr stravy. Jejich posouzení pomáhá při tvorbě a vývoji výživových programů a při využívání v oblasti zdravotní výuky. Rovněž znalost, jak se lidé rozhodují a hodnotí své zdraví, může být využita při tvorbě vhodných realizačních strategiích. Tyto modely pomáhají vysvětlovat chování lidí a mohou být využity při odhadování pravděpodobnosti ve změnách stravování.

Modely zdravého chování

Existuje více teorií vysvětlujících vliv různých faktorů na chování jedinců z hlediska zajištění dobrého zdravotního stavu a na hodnocení prvků důležitých při ovlivňování osob v provádění změn ve výživě. Tento článek je zaměřen na model "Stadia změn", neboť je to patrně neznámější model v oblasti stravovacích změn.

Klasifikace stadií pro zdravé chování

Model "Stadia změn" vyvinul Prochaska se spolupracovníky, který uvádí, že změny v chování s ohledem na zdraví probíhají v pěti oddělených etapách: předběžné uvažování, úmysl, příprava, vlastní uskutečnění a udržování. Tento model připouští, že jestliže různé faktory ovlivňují změny ve více etapách, pak se tito jedinci lépe přizpůsobují změnám v těchto etapách.

Model je založen na předpokladu, že změny tvoří cyklus a nejsou ukončeny. Lidé se mohou vracet k předchozím etapám, a to i vícekrát, neznamená to však, že opět začínají od úplného počátku, neboť si upevňují sebedůvěru při provádění potřebných změn.

Popularita modelu "Stadia změn" pravděpodobně vyplývá ze skutečnosti, že model nabízí praktické rady a stručně uvádí a vysvětluje průběh změn v chování formou, která je vhodná pro praktické využití. Další výhodou tohoto modelu je možnost jeho úpravy podle osobních potřeb jednotlivce a jeho připravenosti ke změnám.

Omezení spojená s modelem "Stadia změn"

Tento model je velmi populární, přes to má však některé nedostatky. Například dosud nebyla dosažena shoda při výběru nejvhodnější metody pro hodnocení jednotlivých stupňů. Dalším předmětem kritiky je užívání pevných "časových stádií", která nemohou zohlednit postupné změny v chování. Tento etapový model může být vhodnější pro jednoduché, individuální chování, jako je např. konzumace pěti porcí ovoce a zeleniny každý den nebo pití mléka s nízkým obsahem tuku (cíle založené na potravinách), než pro komplexní změny ve stravování, např. omezení tuků ve stravě (cíle založené na živinách).

V současné době však neexistuje teorie nebo model, které by uspokojivě vysvětlovaly a zároveň předpovídaly v celém rozsahu chování jednotlivců při výběru potravin a je proto nezbytné pokračovat ve výzkumu této oblasti. Modely by obecně měly být posuzovány jako pomůcky pro porozumění faktorům ovlivňujícím rozhodování a chování jednotlivců, které mohou pomáhat při plánování dalších opatření směřujících k zlepšení zdraví.

Ref.

1. Prochaska J.O., Di Clemente C.C. a další (1992) In search of how people change: Application to addictive behaviours. American Psychology 47: 1102-1114
2. Kristal A.R., Glanz K. a další (1999) How can stages of change be best used in dietary interventions? Journal of American Dietetic Association 99:679-684
3. Horwath C.C. (1999). Applying the transtheoretical model to eating behaviour change challenges and opportunities Nutrition Research Reviews 12: 281-317
4. Nestle M., Wing R. a další (1998) Behavioural and social influences on food choice. Nutrition Reviews 56 (6): 550:564

Další informace

EUFIC Review No 7, www.eufic.org.

POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 02/2005