
V předešlých článcích uveřejněných ve Food Today byla diskutována složitost výběru potravin. Lze předpokládat, že mnohé faktory ovlivňující přístup a názor na potraviny představují celý soubor prostředků umožňujících výběr vhodných potravin. Při bližším pohledu se však objevují překážky, které brání změnám stravování a celkového životního stylu. Tyto překážky budou dále diskutovány a navrženy možnosti řešení.
Podpora stravovacích zvyklostí
Lze předpokládat, že jedním z faktorů ovlivňujících změny stravovacích zvyklostí je pochopení nutnosti tak učinit. Přesto existuje obecné nepochopení vlastního chování, které je mnohdy spojována s představou, že pravidla zdravého stravování jsou určena osobám, které to více potřebují. Tento fenomén má významný dopad na změny stravování, neboť neposkytuje žádnou motivaci.
Realizace změn stravování a životního stylu
Překážkou pro realizaci zdravějšího stravování mohou být chuťové preference, neboť mnoho lidí si zdravou dietu představuje jako monotónní, postrádající chuť a celkově neuspokojivou. Často zmiňovaným důvodem pro nedodržování výživových doporučení je nedostatek času; tento důvod nejčastěji uvádějí mladé a vzdělané osoby. Běžnou zábranou zdravého stravování je rovněž nedostatek vůle k omezení oblíbených, avšak ne zcela vhodných potravin.
Přesto, že výhody vyšší spotřeby ovoce a zeleniny jsou obecně známé, u převážné části populace dosud tato spotřeba není dostatečná. Nejčastěji uváděnými překážkami potřebných změn jsou praktické důvody jako jsou cena, náročnost přípravy a špatná dostupnost na pracovištích. Pozitivním příspěvkem k uskutečnění potřebných stravovacích zvyklostí je vládní podpora výrobců a obchodníků při zavádění ovocných a zeleninových pokrmů v přijatelných cenových relacích.
Nedostatek znalostí o důležitosti zdravého stravování nepovažují spotřebitelé za hlavní překážku pro potřebné změny stravovacích zvyklostí, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti je. Dalším nedostatkem je malá srozumitelnost údajů na etiketách a nedostatečné, nebo vůbec žádné znalosti o vyvážené stravě a velikosti porcí. V této oblasti může pomoci vzdělávání o výživě na obecné úrovni, které umožní zainteresovaným osobám činit správná stravovací rozhodnutí.
Dalším důvodem je nedostatek vhodných rekreačních zařízení a oblastí, umožňujících obyvatelům bezpečné procházky, běhání a jízdu na kole. Tato oblast vyžaduje úzkou spolupráci vládních a místních orgánů při zajišťování výstavby těchto zařízení, která mohou významně ovlivnit životní styl.
Zavedení a dodržování stravovacích změn
I správně motivované osoby, které po překonání zdravotních potíží využívají výhody vyrovnané stravy, se mohou vrátit po setkání s různými potížemi k dřívějším stravovacích zvyklostem. Povzbuzením pro zavedení trvalých požadovaných stravovacích změn mohou být přátelé nebo i rodina, neboť vzájemnou podporou si lze snadněji trvale osvojit správné stravovací zvyklosti i zdravý životní styl.
Zavést změny ve stravování není snadné, neboť to vyžaduje změnit zvyklosti, které byly vytvářeny po dlouhou dobu. Ještě obtížnější je zachování změn v chování, které vyžadují stálou motivaci, odhodlání i společenskou podporu. Sociální psychologie nabízí teoretické modely a prostředky, které mohou pomoci zainteresovaným osobám činit správná rozhodnutí pro zlepšení svého zdraví.Tyto záležitosti budou předmětem dalšího čísla Food Today.
Ref.
1. Kearney M., Gibney M.J. a další (1997) Perceived need to alter eating habits among representative samples of adults from all members states of the European Union. European Jour. of Clin. Nutrition 51: 530-5
2. Shepherd R. (1999) Social determinants of food choice: Proceed. of the Nutrition Soc. 58: 807-812
3. Oenema A., Brug, J. (2003) Exploring the occurence and nature of comparison of one´s own perceived dietary fat intake to that of self-selected others. Appetite 41 3): 259-64
4. Anderson A.S., Cox D.N. a další (1998) Take Five, a nutrition education intervention to increase fruit and vegetable intakes: impact on attitudes towards dietary change. British Journal of Nutrition 80: 133-40
5. Dibsdall L.A., Lambert N. (2003). Low income consumerś attitudes and behaviour towards access, availability and motivation to eat fruits and vegetables. Public Health Nutrition 6(2) 157-689.
6. Cox D.N., Anderson A.S. (1998) UK consumer attitudes, beliefs and barriers to increasing fruit and vegetable consumption. Public Health Nutriton 1: 61-8.
7. Lappalainen R., Saba A. a další (1997). Difficulties in trying to eat healthier: descriptive analysis of perceived barriers for healthy eating. European Jour. of Clin. Nutrition 51: 536-40.
POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 12/2004