Tato minerální látka se nachází v celém těle. Je nezbytný pro zajišťování základních funkcí jako je trávení, reprodukce a růst, je spojen s funkcí mnoha tělesných systémů. Výčet jeho příznivých vlivů je rozsáhlý a do jisté míry ambiciosní – může zinek opravdu potlačovat infekce a hojit poranění?
Je přítomen v každé buňce
Zinek se nachází ve všech rostlinných i živočišných buňkách. Účastní se syntézy DNA (genetického materiálu) a tvorby nových tkání a zajišťuje růst a vývoj v dětství. Zinek je esenciální složkou více než 100 enzymů, které se podílí na trávení a využití tuků, bílkovin a sacharidů a je úzce spojen s produkcí energie v organismu. Podporuje rovněž imunitní systém a existuje značný zájem o bližší poznání možností jeho využití při hojení poranění a proti infekcím.
Pomáhá nám v boji proti infekcím?
Zinek je nezbytný pro vývoj T-lymfocytů, bílých krvinek v našem těle, které likvidují viry a škodlivé bakterie a tak pomáhají v boji proti infekcím. Některé studie prokázaly, že u podvyživených dětí s nízkou hladinou zinku zvyšuje suplementace zinkem počet T-lymfocytů a snižuje intenzitu a délku trvání infekcí (1). Na základě těchto poznatků probíhají již několik let práce na objasnění, zda zinek podávaný formou tablet nebo nosního spreje je účinným prostředkem pro léčení běžného nachlazení. Nedávno zveřejněný přehled čtyř rozsáhlých dobře připravených studií však uvádí, že nebyly zjištěny léčivé účinky při aplikaci pastilek s obsahem zinku nebo nosního gelu (2).
Léčení poranění
Suplementace zinkem pomáhá při léčení kožních problémů jako jsou vředy na nohách, avšak pouze u osob, u kterých byla původně zjištěna nízká hladina zinku. Zinkové masti a krémy aplikované přímo na ránu jsou účinnější než suplementace potravy zinkem při zmírnění infekce. Zinek se nyní běžně užívá jako složka krémů proti akné a šamponů pro zlepšování stavu vlasů.
Zinek ve stravě
Zinek je obsažen v mnoha potravinách, proto pestrá strava většinou zajišťuje jeho dostatečný přísun do organismu, což představuje denní dávku kolem 7 mg pro ženy a 9 mg pro muže. Červené maso je jedním z nejlepších zdrojů zinku a na druhou stranu fytáty obsažené v potravinách rostlinného původu snižují jeho absorpci organismem, proto vegetariáni musí zvláště dbát na zařazení potravin jako jsou mléčné výrobky, vejce, celozrnné obiloviny, ořechy a luštěniny do své stravy. Těhotné a kojící ženy potřebují denně další 2 mg zinku pro zajištění jeho dostatečného přísunu pro růst dítěte. Toho lze snadno dosáhnout výběrem vhodných potravin.
Vybrané potraviny jako zdroj zinku
| Potravina | Zinek (mg/100 g) |
| Ústřice čerstvé | 45 - 75 |
| Mlži, škeble | 21 |
| Pšeničné klíčky a otruby | 13 - 16 |
| Para ořechy | 7 |
| Maso červené | 4.5 - 8.5 |
| Parmezán | 4 |
| Hrách sušený | 3.5 |
| Lískové ořechy | 3.5 |
| Vaječný žloutek | 3.5 |
| Arašídy | 3 |
| Sardinky | 3.5 |
| Maso kuřat | 2.85 |
| Vlašské ořechy | 2.25 |
| Pšeničný chléb | 1.65 |
| Cizrna | 1.4 |
| Garnáty | 1.15 |
| Vejce celé | 1.1 |
| Mléko | 0.75 |
Příliš mnoho dobrého
Náhodný příjem zinku v množství 200 mg je vysoce toxický, působí silné potíže a zvracení, prodloužený příjem takového množství může rušit absorpci mědi a železa, neboť cesta přechodu těchto tří prvků ze střeva do krevního řečiště, a proto přebytek jednoho brání absorpci dalších.
Optimální příjem
Většina obyvatel v Evropě získává potřebné množství zinku z pestré a vyvážené stravy a potřeba suplementace se proto vyskytuje jen velmi zřídka (4). Zřetelné symptomy deficience jako je pomalý růst dětí, impotence a poškození pokožky jsou velmi řídké, avšak jestliže je podezření na nedostatek zinku, je důležité poradit se s lékařem. Obecně platí pravidlo, že pestrá a vyrovnaná strava zajišťuje příjem u všech živin v dostatečném množství a suplementace je vhodná jen v případech, kdy organismus z různých důvodů nezíská dostatečné množství všech živin (např. nedostatečný kalorický příjem, alkoholismus, zažívací potíže).
Ref.
- Black R.E. (1998). Therapeutic and preventive effects of zinc on serious childhood infectious diseases in developing countries. American Journal of Clinical Nutrition 68:476S-479S
- Caruso T.J. et al. (2007). Treatment of naturally acquired common colds with zinc: a structured review. Clinical Infectious Diseases 45:569-574
- Lansdown A.B. et al. (2007). Zinc in wound healing: theoretical, experimental and clinical aspects. Wound Repair and Regeneration 15:2-16
- Wuehler S.E. et al. (2005). Use of national food balance data to estimate the adequacy of zinc in national food supplies: methodology and regional estimates. Public Health Nutrition 8:812-819
-
