Tento článek (druhý ze série článků) uvádí výsledky rozsáhlé studie o názoru Evropanů na potraviny, která byla zpracována Ústavem evropských potravinářských studií (Institute of European Food Studies).

Evropské obyvatelstvo je soustavně zahrnováno různými zprávami o potravinách, dosud je však velmi málo známo o tom, jaký mají tyto zprávy vliv na myšlení jednotlivců. Článek se zabývá typy a kvalitou informací a způsoby, jakými se dostávají ke spotřebiteli. Při průzkumu bylo dotázáno 14 tis. osob ve věku od 15 let výše z celé Evropy a bylo sledováno, do jaké míry se tyto osoby zajímají o vliv potravy na zdraví, jaké zdroje informací využívají a jak těmto zdrojům důvěřují.

Koho informace zajímají?

Osoby byly dotazovány, zda souhlasí či nesouhlasí s tvrzením: "Často vyhledávám informace o zdravé výživě". Celkově 45% občanů EU s tímto tvrzením souhlasilo. Byly však zjištěny podstatné rozdíly mezi zeměmi; na příklad jenom jedna třetina dotázaných Irů a Holanďanů pravidelně vyhledává informace o potravinách a zdraví ve srovnání s obyvateli Itálie, kde tyto informace vyhledává plných 75 %.

Hlubší analýza osob, které se o potraviny a zdraví zajímají prokázala, že největší zájem mají ženy, osoby ve věku 35-54 let, se středním a vyšším vzděláním. Celkově pouze 15 % všech dotázaných osob se nikdy nezajímalo o jakékoliv informace o potravinách a zdravém stravování.

Kde lidé informace získávají?

Ve všech členských státech byly většinou uváděny stejné zdroje informací: televize a rádio, časopisy, noviny, odborní pracovníci ve zdravotnictví, informace na obalech potravin, příbuzní a známí. Nejpopulárnější zdroje informací jsou v jednotlivých zemích různé. Na příklad profesionální zdravotníci byli nejčastěji uváděni v Belgii, Francii, Řecku a Portugalsku, zatímco v ostatních zemích byly na prvém místě uváděny televize a rádio (mimo Itálii a Španělsko, kde byly stejnou měrou využívány informace zdravotních odborníků i televize a rozhlasu).

Větší rozdíly v členských státech byly zjištěny při využívání informací na obalech potravin, v supermarketech a spotřebitelských organizacích. Na příklad informace na obalech využívá v Řecku a Irsku pouze každá desátá osoba, zatímco v Belgii a Švýcarsku každá třetí.
Velmi málo využívaným zdrojem informací jsou vlastní agentury. Tato skutečnost však může být ovlivněna tím, že lidé nemají skutečný informační zdroj ve státě. Další možností je skutečnost, že tyto vládní informace se k lidem dostávají různými způsoby, např. letáky a informačními brožurkami, ve zdravotnických zařízeních, které však nejsou tak účinné jako informace ve sdělovacích prostředcích.

Čemu lidé důvěřují?

Důvěryhodnost různých informačních zdrojů je všech členských státech na stejné úrovni. Obecně obyvatelé více věří doporučením zdravotních odborníků než radám ve sdělovacích prostředcích. Více než 80 % dotázaných nejvíce věří zdravotním odborníků, 70 % pak vládním zdrojům a to ve všech zemích. Občané nejméně důvěřují nejrůznějším inzerátům. Byly zjištěny velmi malé rozdíly mezi muži a ženami, malý vliv měla i úroveň vzdělání a druh zaměstnání, avšak starší lidé mají k těmto informacím nižší důvěru než jiné věkové skupiny.

Zaručení kvality informací

Výsledky potvrzují, že lidé získávají informace o výživě z různých zdrojů, nejvíce ze sdělovacích prostředků nebo příležitostně od známých. Kvalita těchto zdrojů však není zaručena. Tuto skutečnost si však lidé uvědomují, neboť informacím z médií důvěřují méně, než zdravotním odborníkům a vládním agenturám.
Osoby, které získávají málo informací o výživě, jsou většinou muži, starší osoby s nižším vzděláním. Pro zlepšení úrovně znalostí o výživě a stravování bude proto nutné volit odlišné metody pro různé skupiny obyvatel.

Národní priority

Studie prokázala, že v jednotlivých členských státech existují rozdílné informační zdroje, rozdílná důvěra a zájem o zdravé stravování. Profesor Michael Gibney, ředitel Ústavu evropských potravinářských studií, kde byla celá studie provedena, uvádí: "V každé zemi je třeba stanovit skupiny obyvatel, na které je nutné zaměřit informace o správné výživě a zvolit vhodnou strategii podle jejich potřeb. Je důležité, aby tito lidé získali správné pozitivní informace.

Report No:

1) A pan-EU survey of Consumer Attitudes to Food, Nutrition and Health (1996),
2) Influences on food choice and sources of information on healthy eating. Institute of European Food Studies

POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 08/1998