Celiakie (onemocnění známé rovněž jako glutenová enteropatie nebo glutenová intolerance) je stav tenkého střeva vyvolaný komplexní imunilogickou odezvou působenou glutenem (lepkem). Ten představuje hlavní bílkovinu pšenice a dalších cereálií – žita, ječmene a ovsa. Celiakie se projevuje jako celá řada symptomů oslabení organismu, které je možné zcela odstranit vhodnou bezlepkovou dietou.

Není to alergie

V případě celiakie se nejedná o alergii. Alergické odezvy se projevují, jestliže imunitní systém těla produkuje protilátky proti běžně neškodným složkám potravy nebo prostředí, jako by se jednalo o patogeny. V případě celiakie poškozuje gluten v potravě výstelku tenkého střeva a zabraňuje tak řádnému trávení potravy a absorbci živin. Výsledkem je chronická podvýživa s nedostatečnou dodávkou energie a nezbytných živin – bílkovin, vitaminů a minerálních látek.

Příznaky

Klasické příznaky neléčené celiakie ve vztahu k snížené absorbci potravy se projevují jako průjmy, střevní křeče a nadýmání, nízké využití živin pak působí ztráty tělesné váhy u dospělých a poruchami růstu u dětí, anemií a špatným vývojem kostí (mimo jiné). Na základě nových poznatků je možné se domnívat, že glutenová intolerance neovlivňuje pouze výstelku tenkého střeva, ale ovlivňuje i poruchy funkce jater, dermatitis, cukrovku typu I. a neplodnost.

Rozšíření a diagnóza

Vzhledem k tomu, že symptomy mohou být velmi různé a v mnoha případech se projevují mírně, například letargií, podrážděností nebo střevními potížemi, mnoho pacientů trpících celiakií nemusí být diagnostikováno nebo jsou diagnostikováni až ve vyšším věku. Dříve se předpokládalo, že celiakií je postižena 1 osoba z 1500, avšak v nových studiích bylo na základě provedených krevních testů prokázáno, že tento poměr je přibližně 1:100. Pro potvrzení diagnózy je zapotřebí provést endoskopické vyšetření a biopsii tenkého střeva, lze však předpokládat, že mnoho Evropanů trpí celiakií, aniž by o tom vědělo.

Bezlepková dieta

Jestliže tito pacienti dodržují bezlepkovou dietou, vnitřní povrch tenkého střeva se postupně obnoví a umožní normální funkci. Pro mnoho osob tyto výsledky mohou představovat podstatnou změnu života, neboť tělo se samovolně uzdraví a symptomy celiakie zmizí. Lepek se nachází v zrnech obilovin – pšenice, žita, ječmene a ovsa, které se užívají k výrobě každodenních potravin jako je chléb, cereální snídaně, těstoviny, pizza, všechny druhy pečiva a sušenek. Lepek se však nachází všude, kde se používají různé druhy mouky, například i v omáčkách, měkkých uzeninách, hamburgerech a sekané. Rýže, brambory a kukuřice však lepek neobsahují a na trhu existuje mnoho speciálních bezlepkových výrobků, které jsou určeny pro osoby trpící celiakií.

Pomoc a rady

Dodržovat bezlepkovou dietu je náročné na čas a do určité míry i nepohodlné, avšak odborníci v oblasti výživy mohou pomoci postiženým osobám při sestavování jídelníčku tak, aby jejich strava byla chutná, obsahovala všechny potřebné složky a vyhovovala životnímu stylu. K dispozici jsou i seznamy obsahují aktuální informace o bezlepkových výrobcích na trhu, které lze bezpečně zařadit do jídelníčku. V mnoha zemích existují oficiální sdružení celiaků, která jsou podporována státech a poskytují informace o všech problémech spojených s touto chorobou.

Lze celiakii předcházet?

Dosud není známo, proč u některých osob dochází k vývinu celiakie. V současné době lze doporučit, aby dětem minimálně až do věku šesti měsíců nebyly podávány žádné potraviny, které obsahují pšenici nebo jinou obilovinu.

Zlepšit postupy pro stanovení diagnózy

Vzhledem k tomu, že výskyt celiakie je mnohem častější než se původně předpokládalo, vedou se v současné době diskuse o zlepšení její diagnózy. Někteří navrhují široké skreeningové testy, jiní provádění krevních testů u osob se symptomy anémie, chronickou únavou, střevními potížemi, nebo v rodinách s výskytem celiakie. Zároveň se však nedoporučuje přejít na základě vlastních pocitů na bezlepkovou dietu „pro jistotu“, aniž by byla vyžádána odborná rada, neboť tento postup by mohl vést k nevhodné volbě potravin a tím i k nevyvážené dietě, což by mohlo způsobit více škody než užitku.

Ref.

1. Duggan J.M (2004) Coeliac disease: the great imitator. Medical Journal of Australia 180“524-526
2. Dube C., Rostom A. et al. (2005) The prevalence of coeliac disease in average-risk and high-risk Western European populations a systematic review. Gastroenterology 128 (4 Suppl 1):557-67
3. Association of European Coeliac Societies provides website adresses for all its members see: www.aoecs.org
4. www.eatwell.gov.uk.
5. Mearin M.L., Ivarsson A- and Dickey W (2005) Coeliac disease: is it time for mass screening? Best Practice Research in Clinical Gastroenterology, 19 (3): 441-52

POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 06/2006