Podmínkou pro překonání stresu je odhalení jeho příčin a nalezení způsobu, jak se s ním vyrovnat, pravidelná a dobrá strava však může pomáhat organismu odstranit nebo minimalizovat některé jeho negativní účinky.

Bez ohledu na to, zda zdroje stresu jsou fyzické nebo emocionální, tělo reaguje uvolňováním adrenatinu, hormonu, který sám spouští celou řadu různých hormonálních a nervových reakcí v organismu, které probíhají v celém těle a připravují organismus k obranným reakcím.

Ačkoliv převážná většina současných stresů nevyžaduje rychlé odezvy, naše těla dosud reagují tímto způsobem. V době kratší než jedna vteřina po experimentálním vyvolání úzkostného stavu se zrychlí srdeční tep, zvýší se ostrost zraku, krev se vrací do svalů a zvyšuje se její hustota v přípravě na zacelení případného poranění.

Fyzické stresy, při kterých se tyto reakce uplatňují především, mají obvykle velmi krátké trvání, hladina hormonů se rychle vrací do normálního stavu, stejně jako nervový systém. Současný životní styl může v některých případech vyvolávat dlouhodobý mentální stres a organismus tak může být ve stresovém stavu po delší dobu.

Vlivy stresu na výživové požadavky dosud nejsou zcela objasněny, je však známo, že za určitých podmínek může být tělesný metabolismus stresem ovlivněn. Jedním z možných účinků je snížení ochranných schopností imunitního systému, takže organismus je méně odolný proti infekci a onemocnění.

Pro tvorbu adrenalinu je nezbytný vitamin C. Jestliže se hladina adrenalinu zvýší při dlouhodobém působení stresu, pak organismus potřebuje více vitaminu C. Většina živočichů je v těchto případech schopna zvýšit syntézu vitaminu C pro uspokojení těchto zvýšených potřeb. Například kozy jsou schopné zvýšit syntézu vitaminu C až o 500 %. Člověk však jeho potřebné množství musí získat potravou bohatou na vitamin C, jako jsou pomeranče, kiwi, jahody, papriky, brambory a brokolice.

Na základě výzkumu bylo zjištěno, že nedostatek vitaminu C snižuje aktivitu makrofágů, což jsou buňky v pravém slova smyslu pohlcující nežádoucí bakterie a viry, které vnikly do organismu.

Jestliže je organismus vystaven dlouhodobému stresu, je vhodné podpořit imunitní systém dostatkem potravy bohaté na beta-karoteny (prekursory vitaminu A), jako je mrkev, zelenina a žluté a oranžové druhy ovoce.

Pro zajištění správné funkce imunitního systému při ochraně proti infekcím, je důležitý pravidelný příjem vitaminů C a A, dále kyseliny listové a zinku. Kyselina listová je obsažena v barevných fazolích, špenátu a dalších druzích listové zeleniny, dobrým zdrojem zinku jsou ústřice, krabi, pšeničné klíčky, játra, dýňová semena a červené maso.

Při stálém stresu se rovněž zvyšuje spotřeba bílkovin. Z tohoto hlediska jsou důležitým zdrojem ryby, kuřata, libové maso, vejce, mléko a luštěniny. Strava, která neobsahuje dostatek bílkovin, může podstatně snížit imunitu organismu a schopnost odolávat infekcím. Je výhodné zahrnout do stravy i tučné ryby jako je losos, pstruh, tuňák a sardinky, neboť ty zároveň dodávají organismu esenciální mastné kyseliny, které mají schopnost snižovat hustotu krve. Tak zároveň působí proti zahušťování krve působené adrenalinem.

Jídlem proti stresu, jak je uvedeno v názvu, tedy znamená zajistit si moudrým výběrem potravin zdravou a vyváženou stravu. Důležité je rovněž pravidelné cvičení, neboť může podporovat tvorbu endorfinů (přírodních složek zvyšujících dobrou náladu) a zlepšuje i celkový stav organismu.

Lidé žijící ve stálém stresu by měli změnit svůj životní styl nebo vyhledat odbornou pomoc.

POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 06/2002