Množství a kvalita snědených potravin ovlivňuje naše zdraví a pohodu. Avšak které druhy potravin ovlivňují pocit sytosti a proč má mnoho lidí tendence k přejídání?

 Hlavním posláním potravin je odstraňovat pocit hladu a zajišťovat organismu dostatek potřebné energie, živin a dalších složek nezbytných pro růst a udržování zdraví. Výběr většiny potravin, které si volíme k jídlu, je ovlivněn jejich chutností, jež zahrnuje chuť, vůni a texturu, dále pak i společenským prostředím.

Během jídla se žaludek roztahuje a nervové receptory snímají objem potravy a tlak na žaludeční stěnu. Zároveň vysílají do mozku signály, vyvolávající pocit plnosti. Jestliže se žaludek vyprázdní a smrští, znovu je pociťována chuť k jídlu. Větší jídlo zaplní žaludek na delší dobu a více tak uspokojí, než malé jídlo. Jednotlivé chody jídla a jejich teplota mohou rovněž mít vliv na rychlost vyprazdňování žaludku a zároveň i na pocit plnosti.

Sytící schopnost

Některé potraviny mají větší schopnost vyvolat pocit plnosti (nasycení), než jiné, a tato vlastnost je označována jako "sytící schopnost". V tabulkách uvádějících energetickou hodnotu potravin, které často používají osoby hlídající si svoji hmotnost, většinou není tato schopnost uváděna, a proto jsou studie, jež se zabývají tímto fenoménem, velmi potřebné a užitečné. V jedné studii bylo z tohoto hlediska posuzováno celkem 38 běžných potravin, které konzumovali muži a ženy tak, že energetický příjem byl vždy stejný. Každých 15 minut byl po dobu 2 hodin u všech osob zaznamenán jejich pocit plnosti. Nejvyšší sytící schopnost tak byla zjištěna u potravin s vysokým podílem bílkovin, vlákniny a vody, naopak nízkou sytící schopnost vykazovaly tučné potraviny. Ovoce a zelenina - zvláště vařené brambory - mají vysokou sytící schopnost, zatímco pekařské výrobky, jako jsou koláče, sušenky a podobné druhy, patří mezi potraviny s nejnižší sytící schopností. Potraviny s vysokým obsahem bílkovin (ryby, maso, fazole, čočka a vejce) a sacharidů (těstoviny, rýže, celozrnný chléb, cereální směsi) patří mezi nejvíce sytící potraviny.

Zatímco bílkoviny patrně mají schopnost zabránit hladu na delší dobu než sacharidy, tuky většinou neovlivňují pocit přesycení. Tím lze vysvětlit, že dieta s vysokým obsahem tuku vede často k pasivnímu přejídání, které se nutně projeví ve zvyšování tělesné hmotnosti.

Je tedy snídaně sestávající z celozrnného chleba a libové šunky dobrou volbu pro zahnání pocitu svíravého hladu až do oběda? Zdá se že ano, i když vědci až dosud mají málo znalostí o sytící schopnosti kompletních pokrmů, které jsou kombinací různých živin.

Další vlivy

Velký počet různých faktorů, ovlivňujících chuť a příjem potravin, komplikuje studie zaměřené na pocity hladu a nasycenosti. Mezi faktory, které mohou ovlivňovat příjem potravy a tělesnou hmotnost patří mimo druhu a chuti potraviny i společenské postavení, zvyky, úroveň, vzdělání, příjem, velikost porcí a rovněž i okamžitá nálada. Objasnění těchto vlivů vyžaduje další výzkum, který přispěje k vysvětlení co a proč jíme.

Ref.

1. Belliste F., Blundell J.E., Dye L. a další (1998) Functional food science and behaviour and psychological functions. British Journal of Nutrition 80 (Suppl.1), s.173-193
2. Blundell J.E., Lawton C.L., Cotton J.R. et.al. (1996) Control of human appetite: implications for the intake of dietary fat. Annual Reviews of Nutritions 16, 285-319.
3. Green S.M., Delargy H.J., Joanes D., Blundell J.E. (1997) A satiety quotient: a formulation to asses the satiating effect of food. Appetite 29, 291-304
4. Holt S.H.A., Brand Miller J.C., Petocz P. and Farmakalidis E. (1995) A satiety index of common foods. European Journal of Clinical Nutrition 49, 675-690.

POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 06/2002