
Nedávná studie znovu potvrdila, že osoby, které se stravují podle zásad "středomořské kuchyně", žijí déle než ostatní Evropané (1). Co tedy představuje středomořský způsob stravování a jaký vliv má na tento významný jev.
Středomořská strava nespočívá v přípravě zvláštních dietních programů, ale je to soubor stravovacích zvyků, kterými se tradičně řídí obyvatelé oblastí kolem Středozemního moře. Okolo tohoto moře se rozkládá 16 zemí a stravovací zvyklosti se liší podle kultury, etnického původu a náboženství. Existuje však celá řada charakteristických rysů, které jsou společné pro všechny tyto země (2):
· vysoká spotřeba ovoce, zeleniny, brambor, fazolí, ořechů, různých semen, chleba a dalších cereálií
· pokrmy se připravují na olivovém oleji
· poměrně málo ryb a málo masa
· malé nebo střední množství tučných sýrů a jogurtů
· mírná spotřeba vína, obyčejně při jídle
· využívání místních, sezónních, čerstvých potravin
· aktivní způsob života
Ochrana před chronickými nemocemi
V nedávné studii provedené v Řecku bylo sledováno 22 tis. osob po dobu 4 let, které byly rozděleny do skupin podle toho, jak využívaly tradiční způsoby řeckého stravování. Výsledky prokázaly, že čím více osoby využívají zásady tradiční středomořské kuchyně, tím nižší je u nich riziko výskytu srdečních onemocnění nebo rakoviny a v průměru se dožívají vyššího věku.
Tajemství potravinových přísad
Statistická sledování prokázala, že lidé žijící v oblastech kolem Středozemního moře žijí déle nebo ostatní Evropané a od té doby se vědci pokoušejí zjistit, které složky středomořské stravy mají tyto příznivé vlastnosti. Dále jsou uvedeny některé možné příčiny.
Olivový olej
V prvé řadě se pro tyto výzkumy nabízí olivový olej, neboť ve středomořských oblastech je jeho používání velmi rozšířené a v kuchyni prakticky nahrazuje máslo, margariny a ostatní tuky. Obsahuje vysoký podíl mononenasycených mastných kyselin, které jsou ochranným faktorem proti onemocněním srdcí, pravděpodobně proto, že ve stravě nahrazuje olivový olej nasycené tuky. Je rovněž zdrojem antioxidantů včetně vitaminu E.
Ovoce a zelenina
Vysoká spotřeba čerstvého ovoce a zeleniny má prokazatelně ochranné účinky proti vzniku srdečních chorob a rakoviny, pravděpodobně pro přítomné antioxidanty (3). Z tohoto hlediska jsou zvláště důležitá rajská jablíčka, která tvoří významnou složku stravy a jsou hlavním zdrojem antioxidantů. Jejich tepelné zpracování - vaření a příprava omáček kladně ovlivňuje využitelnost lykopenu, který patří mezi jeden z hlavních antioxidantů v rajčatech.
Ryby
Příznivý vliv na lidské zdraví mají pravděpodobně i ryby, především s vyšším obsahem tuku, jako jsou na příklad sardinky (4). Jsou významným zdrojem omega-3 polynenasycených mastných kyselin, působí příznivě na zdravotní stav srdce, neboť mají protizánětlivé účinky a zlepšují průchodnost cév a tím i proudění krve.
Mírná spotřeba vína
V celé oblasti Středozemního moře je spotřeba vína mírná a víno se většinou pije k jídlu. Mírná spotřeba vína představují u mužů dvě skleničky a u žen jednu skleničku denně.
Víno, především červené, obsahuje velké množství rostlinných složek s příznivými zdravotními účinky. Tyto složky se nazývají fytonutrienty a patří mezi ně polyfenoly, které jsou většinou významnými antioxidanty.
Kombinované účinky
Řecká studie (1), ve které byly sledovány vlivy jednotlivých typických složek středomořské stravy prokázala, že tyto samotné složky nemají žádný pozorovatelný ochranný účinek. V praxi je to tedy pravděpodobně kombinovaný vliv všech složek, který je příčinou toho, že tato strava příznivě ovlivňuje zdraví populace sídlící v zemích kolem Středozemního moře. Nelze však uvažovat pouze o vlivu potravy, na organismus příznivě působí i další významné faktory např. stravování bez spěchu a v klidné atmosféře, dostatek slunečního světa a více tělesné aktivity, které patrně rovněž přispívají k celkově zdravému životnímu stylu této oblasti.
Časy se mění
V současné době však dochází k změnám a počet osob, které se mohou stravovat tradičním způsobem rychle klesá. Sociální změny společnosti působí, že mnoho lidí se již nestravuje doma, ale využívá služby stravovacích podniků a restaurací. Pro tato zařízení se tak skýtá velká příležitost využívat poznatků, že tradiční pokrmy jsou velmi zdravé a uvádět je ve své nabídce.
Lit.
1. Trichopoulou A, Costacou B. and all (2003) Adherence to a Mediterranean diet and survival in a Greek population. New England Journal of Medicine 348: 2599-2608.
2. Willet W.C., Sacks F. and al. (1995). Mediterranean diet pyramid: a cultural model for healthy eating. Am.J.Clin.Nutr. 1995, Jun. 61 (6 Sept.), 14035-14055. Review.
3. WHO/FAO (2003). Diet nutrition and the prevention of chronic diseases. Geneva. Switzerland Available at www.who.int
4. Hu F.B., Willet W.C. (2003). Optimal diets for prevention of coronary heart diseases. JAMA 2002, Nov. 27, 288 (20): 2569-78. Review
POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 05/2004