
Předchozí článek této minisérie se zabýval biologickými faktory ovlivňujícími výběr potravin a vysvětloval vliv smyslů při změnách stravování. Tento článek je zaměřen na sociálně-ekonomické faktory, které ovlivňují volbu potravy a věnuje pozornost i potížím, které musí řešit osoby s nízkým příjmem při snaze zajistit si zdravou výživu.
Jak sociální faktory ovlivňují individuální volbu potravin
Společenské vlivy na příjem potravin potvrzují, že jedna nebo více osob může ovlivňovat stravovací návyky i příjem potravin ostatních, a to buď vědomě, nebo podvědomě. I v případech, kdy se člověk stravuje sám, volba potravin je ovlivňována sociálními faktory, protože na jeho stravovací návyky působí kontakty s celou společností (1).
Pokusy bylo ověřeno, že ve společnosti přátel nebo v rodině přijímáme při jídle větší množství potravin, než když jíme sami (2).
Ekonomické faktory volby potravin
Vztah mezi chudobou a chatrným zdravím je značně komplikovaný a je ovlivňován původem, věkem, kulturou, okolím, společenskými vztahy, životním stylem i chováním každého jednotlivce (4).
Populační studie prokázaly, že existují zřetelné rozdíly mezi sociálními třídami vzhledem k příjmu potravin a živin. Především skupiny s nízkými příjmy mají větší tendenci k nevyrovnané stravě a nízkému příjmu ovoce a zeleniny (3).
To vede na jedné straně k podvýživě (deficit důležitých mikroživin) a na druhé straně k nadvýživě (nadbytečný příjem energie) s výsledkem nadváhy a obezity. Lze rovněž pozorovat vyšší výskyt chronických onemocnění ve srovnání se skupinami na vyšší sociálně-ekonomické úrovni, které se vyznačují vyšší úrovní vzdělání i zaměstnání.
Skupiny s nízkým příjmem
V rámci skupin s nízkými příjmy lze jen obtížně zajistit vyrovnanou a zdravou stravu. Tyto skupiny jsou často označovány jako skupiny s nedostatečným příjmem vhodných potravin (5). Tento nedostatek je ovlivňován mnoha aspekty, avšak tři hlavní, které mají vliv na nemožnost využívat zdravou a vyrovnanou stravu, jsou následující: cena, dostupnost a znalosti (6). Tyto faktory mohou vést k vzniku oblastí, které jsou označovány jako "potravinová poušť". Spoléhání na potraviny s vysokým obsahem energie a nízkým obsahem důležitých živin je důsledkem nedostatku peněž na nákup vhodných plnohodnotných potravin. V mnoha případech je v těchto domácnostech nedostatek vhodného kuchyňského zařízení, což vede k nákupu hotových pokrmů, které většinou mají vysokou energetickou hodnotu. Negativně se rovněž projevuje nedostatek potřebných znalostí nebo naopak přemíra vzájemně se odporujících informací o výživě a zdraví, ztráta motivace a malá zkušenost i zručnost při vaření, což může podstatně omezit domácí přípravu pokrmů ze základních surovin. Experimentování v kuchyni při vaření je luxus, který si osoby s nízkými příjmy nemohou dovolit.
Úroveň vzdělání a výše příjmů určují výběr potravin i chování a mohou nakonec vést k vzniku nemocí způsobených nevhodným způsobem stravování. Faktory ovlivňující výběr potravin nejsou založeny pouze na osobních preferencích, ale jsou ovlivňovány i společenskými, kulturními a ekonomickými okolnostmi.
Skupiny s nízkými příjmy se setkávají se specifickými problémy při pokusech o změny ve stravovacích zvyklostech a jejich řešení musí být specificky zaměřeno. Některé bariéry při změnách stravování mohou být odstraněny využitím znalostí získaných v oblasti sociální psychologie. Tato témata budou předmětem následujících článků ve Food Today.
Ref.
1. Feunekes I.J., de Graaf C. a další (1998) Food choice and fat intake of adolescents and adults: associations of intakes within social networks. Preventive Medicine 27: 645-656
2. De Castro J.M: (1997) Socio cultural determinants of meal size and frequency. British Jour. of Nutr., Apr. 77, Suppl 1, 539-54, discussion 554-5, Review.
3. De Irala-Estevez J. a další (2000) A systematic review of socioeconomic differences in food habits in Europe: consumption of fruit and vegetables. Europ. J. of Clin. Nutr. 54: 706-714
4. Acheson D. (1998) Independent Inquiry into Inequalities in Health. The stationery Office, London.
5. Riches G. (1997) Hunger, food security and welfare policies: issues and debates in First World societies. Proceedings of Nutrition Soc. 56 (1A): 63-74.
6. Dibsdall L.A. a další (2003) Low-income consumers attitudes and behaviour towards access, availability and motivation to eat fruit and vegetables. Public Health Nutrition 6 (2): 159-68.
POTRAVINY DNES (FOOD TODAY) 10/2004