Nutriční informace na etiketách obalů potravin doznaly v Evropě velkého rozšíření. Do jaké míry je však spotřebitelé vnímají a jak jim rozumí? Jsou schopni tyto informace využít při nákupu potravin se zdravotním přínosem?

Některé nové výsledky uvádějí, že nasycené tuky zajišťují v organizmu důležité funkce. To však není v souladu s názorem, že lidé mají omezit jejich spotřebu.

Pro omezení výskytu chorob vyvolaných nesprávným stravováním podporují vládní organizace a potravinářské společnosti další rozšiřování informací o složení potravin na etiketách, které poskytují spotřebitelům dostatek relevantních informací a pomáhají tak vybírat vhodné potraviny. Evropská Unie založila projekt FLABEL (Food Labelling to Advance Better Education for Life), který se zabývá vývojem optimálních směrnic pro příští výzkum a řízení politiky v tomto oboru.

S ohledem na stoupající výskyt nadváhy a obezity v Evropě se vyskytují kontroverzní názory na úlohu některých sacharidů. V článku jsou uvedené některé skutečnosti o úloze sacharidů, cukrů a sacharosy v naší stravě.

Studie HELENA (Healthy Life styles in Europe by Nutrition in Adolescens – Zdravý životní styl ve výživě evropské mládeže) poskytuje nový pohled na stravovací a životní zvyky mládeže v pěti zemích a ukazuje překvapující podobnosti i některé rozdíly napříč celou Evropou.

V této sérii článků jsme diskutovali základy prevence dětské obezity a vliv stáří, pohlaví a etnických skupin. Nyní se budeme zabývat vlivem prostředí na úspěšnost programu.

Programy prevence dětské nadváhy a obezity zaměřené na změny stravovacích zvyklostí, zvýšení tělesné aktivity nebo snížení sedavých činností, fungují již řadu let v různých zemích. Slibné výsledky poskytly užitečné údaje pro vývoj dalších opatření v budoucnosti. Tento článek je druhý ze série diskusí o výsledcích výzkumu prevence dětské obezity.

Počet dětí s nadváhou nebo obezitou v Evropě neustále roste, proto je nutné rychle realizovat vhodné preventivní akce. Přes to se dosud vedou rozsáhlé diskuse o tom, kdy a jak zavádět intervenční opatření a jaká měřítka mají být pro tato opatření užita. V dalším jsou uvedeny některé úvahy k tomuto problému.

Předešlé články ve Food Today hodnotily mnoho faktorů, které ovlivňují výběr stravy. Jejich posouzení pomáhá při tvorbě a vývoji výživových programů a při využívání v oblasti zdravotní výuky. Rovněž znalost, jak se lidé rozhodují a hodnotí své zdraví, může být využita při tvorbě vhodných realizačních strategiích. Tyto modely pomáhají vysvětlovat chování lidí a mohou být využity při odhadování pravděpodobnosti ve změnách stravování.

V předešlých článcích uveřejněných ve Food Today byla diskutována složitost výběru potravin. Lze předpokládat, že mnohé faktory ovlivňující přístup a názor na potraviny představují celý soubor prostředků umožňujících výběr vhodných potravin. Při bližším pohledu se však objevují překážky, které brání změnám stravování a celkového životního stylu. Tyto překážky budou dále diskutovány a navrženy možnosti řešení.

Předchozí článek této minisérie se zabýval biologickými faktory ovlivňujícími výběr potravin a vysvětloval vliv smyslů při změnách stravování. Tento článek je zaměřen na sociálně-ekonomické faktory, které ovlivňují volbu potravy a věnuje pozornost i potížím, které musí řešit osoby s nízkým příjmem při snaze zajistit si zdravou výživu.

Rozsáhlý soubor faktorů ovlivňujících výběr potravin byl uveden v předcházejícím vydání Food Today. Tento článek se zabývá problémem, jak náš biologický charakter ovlivňuje a určuje výběr naší potravy a úlohou chuti a chutnosti při výběru. Následující články budou sledovat sociálně-ekonomické faktory ovlivňující výběr potravy, bariéry omezující změny ve stravování a v chování.

V popředí zájmu o lidské zdraví jsou potraviny, které mohou negativně ovlivňovat zdraví spotřebitelů. Hlubší poznání činitelů, které ovlivňují výběr potravin může přispívat k postupným změnám stravovacích zvyklostí, což je velice komplexní oblast. Tento článek uvádí celou řadu faktorů, které mohou mít podstatný vliv na výběr potravin. V dalších článcích bude podrobněji uvedeno, jak biologické faktory ovlivňují výběr potravin, budou vyznačeny bariéry omezující změny ve stravování a budou rovněž vysvětleny změny v chování spotřebitelů.

Konzumace pokrmu, který máme v oblibě, nás může rozveselit a přivést do dobré nálady. Naproti tomu konzumace oblíbeného pokrmu může někdy vzbudit negativní pocity viny a výčitky svědomí. Jak můžeme minimalizovat negativní a maximalizovat pozitivní vliv jídla na naši náladu?

Každý z nás má svoje oblíbená jídla. Někdo má rád sladkou chuť čokolády, jiný ostrý a výrazný sýr nebo silně kořeněnou omáčku na těstoviny. Naše preference určitého pokrmu jsou výsledkem souhry mnoha faktorů, mezi které patří genetické vybavení, věk, dřívější stravovací zkušenosti, etnické zvyklosti, příjemné prostředí při ochutnávání nových pokrmů a fyziologické reakce na jídlo.

Potraviny nikdy nesloužily a nikdy sloužit nebudou pouze k uspokojování fyzického hladu. Nejíme pouze proto abychom naplnili svůj hladový žaludek, ale abychom rovněž uspokojili své chutě a vybavili si dobré pocity.

Za účelem zjištění, čím jsou konzumenti motivováni při výběru a nákupu potravin a uskutečnil Ústav pro evropské studie potravin (Institute of European Food Studies-IEFS) novou akci, do které bylo zahrnuto 14 500 respondentů - spotřebitelů z členských států EU. Dotazy byly zaměřeny na jejich chování při výběru a nákupu potravin. Toto je prvý ze série článků, které zpracovávají výsledky a uvádějí hlavní důvody ovlivňující úroveň stravování a názory na „zdravé stravování.