S ohledem na stoupající výskyt nadváhy a obezity v Evropě se vyskytují kontroverzní názory na úlohu některých sacharidů. V článku jsou uvedené některé skutečnosti o úloze sacharidů, cukrů a sacharosy v naší stravě.

Studie HELENA (Healthy Life styles in Europe by Nutrition in Adolescens – Zdravý životní styl ve výživě evropské mládeže) poskytuje nový pohled na stravovací a životní zvyky mládeže v pěti zemích a ukazuje překvapující podobnosti i některé rozdíly napříč celou Evropou.

Organizace IDEFICS zveřejnila celoevropskou epidemiologickou studii, která uvádí výsledky získané během 5 let. Studie, která byla podporována Evropskou komisí, je zaměřena na děti ve věku 2-10 let a zabývá se příčinami dětské nadváhy a obezity, prevencí a vyplývajícími potížemi.

V této sérii článků jsme diskutovali základy prevence dětské obezity a vliv stáří, pohlaví a etnických skupin. Nyní se budeme zabývat vlivem prostředí na úspěšnost programu.

Programy prevence dětské nadváhy a obezity zaměřené na změny stravovacích zvyklostí, zvýšení tělesné aktivity nebo snížení sedavých činností, fungují již řadu let v různých zemích. Slibné výsledky poskytly užitečné údaje pro vývoj dalších opatření v budoucnosti. Tento článek je druhý ze série diskusí o výsledcích výzkumu prevence dětské obezity.

Sůl je běžný název užívaný pro chlorid sodný (NaCl). Je nezbytná pro život a zdraví. Vysoký tlak krve je rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění a záchvaty mrtvice. Tyto problémy jsou ovlivňovány vysokým příjmem sodíku a nízkou obezitou, může však snížením příjmu soli dojít ke změnám?

Počet dětí s nadváhou nebo obezitou v Evropě neustále roste, proto je nutné rychle realizovat vhodné preventivní akce. Přes to se dosud vedou rozsáhlé diskuse o tom, kdy a jak zavádět intervenční opatření a jaká měřítka mají být pro tato opatření užita. V dalším jsou uvedeny některé úvahy k tomuto problému.

Mnozí obyvatelé v Evropě, kteří si z časových důvodů nemohou sami nakupovat a vařit, využívají stále více stravování mimo domov. Snídají cestou do práce, obědvají v místním bistru a večeří v restauraci nebo si koupené jídlo přinesou domů. Čím je tento způsob stravování rozšířenější, tím důležitější je volba vhodných potravin tak, aby splňovala moderní zdravotní požadavky.

Stravovací směrnice uvádějí, že naše strava má obsahovat jen přiměřeně menší množství tuku, avšak hodně ovoce, zeleniny a obilovin. Nedávné výsledky získané v rámci dosud největšího stravovacího pokusu však jednoznačně neprokázaly příznivý vliv těchto směrnic a doporučení na omezení vývoje rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění. Nebo snad prokázaly? Ve skutečnosti interpretace výsledků této důležité studie vyžaduje velmi citlivý a pečlivý přístup.

Nedávná studie znovu potvrdila, že osoby, které se stravují podle zásad "středomořské kuchyně", žijí déle než ostatní Evropané (1). Co tedy představuje středomořský způsob stravování a jaký vliv má na tento významný jev.

Podmínkou pro překonání stresu je odhalení jeho příčin a nalezení způsobu, jak se s ním vyrovnat, pravidelná a dobrá strava však může pomáhat organismu odstranit nebo minimalizovat některé jeho negativní účinky.

Imunitní systém nás chrání před bakteriemi, viry a jinými organismy, které mohou vyvolávat různé choroby. Tvoří účinný a komplexní obranný systém. Otázka zní, zda tento imunitní systém může být ovlivněn způsobem našeho stravování.

Obliba rychlého občerstvení a snacků stále stoupá a jestliže se stanou součástí nutričně vyrovnané diety, mohou hrát i významnou a užitečnou roli při ovlivňování našeho zdraví.

Jestliže se cítíte být zcela vysušen a úroveň vaší energie je zcela na dně, pak se zeptejte sám sebe, zda dostatečně pijete.

Bez ohledu na to, zda sedíte ve školní třídě, v zasedacím sále, nebo si pouze chcete udržovat svůj mozek v dobré formě - základem je snídaně. Podle nejnovějších vědeckých výzkumů snídaně, resp. příjem vhodné potravy ráno, ovlivňuje pochody, které se podílejí a podstatnou měrou ovlivňují paměť a schopnost komplexního zpracování přijímaných informací a jejich využívání.

Pro udržení dobrého zdraví vyžaduje lidský organismus stejné živiny bez ohledu na to, zda osoba vede aktivní nebo sedavý způsob života. Při mírném avšak pravidelném cvičení není nutné radikálně měnit dietu, potřebné množství a složení živin se může jen mírně lišit proti osobám, které nejsou fyzicky aktivní vůbec.

Volba životního stylu mladých lidí může do značné míry ovlivnit možnost vzniku osteoporózy ve vyšším věku. Je totiž známo, že čím více vápníku si člověk nashromáždí v mládí, tím více ho zůstane zachováno v kostech i ve stáří. Důležitým faktorem je výživa.

K zajištění dobré pohody a tělesné i duševní činnosti vyžaduje organizmus dostatečný příjem tekutin, což znamená vypít alespoň dva litry denně. Optimální rovnováha tekutin ovlivňuje fyzické i mentální schopnosti bez ohledu na to, zda se jedná o špičkového sportovce nebo průměrnou osobu – studenta ve škole nebo úředníka.

Jíst zdravě v žádném případě neznamená dělat kompromisy v chutnosti stravy. Není nutné si odpírat oblíbené a chutné pokrmy. Přibližně jedna třetina spotřebitelů v rámci EU uvažuje o zdravější stravě, zbylé dvě třetiny jsou spokojeny se svou současnou stravou a nechtějí žádná zlepšení. Naskytuje se příležitost představit zdravé stravování v příznivém světle. Většina evropských spotřebitelů (80%) má představu, že přechod na zdravé stravování je velmi obtížný. Ankety "Názor spotřebitelů na potraviny, výživu a zdraví"(l) se zúčastnilo více než 14.000 občanů EU. Koordinátor této ankety, prof. Gibney, má tento názor: "Jedním z hlavních úkolů pro osoby, které se podílejí na vzdělávání v oblasti výživy je, aby lidé získali pozitivní názor na zdravé stravování. Jenom tak lze dosáhnout zlepšení ve výživě většiny obyvatel".

Toto je poslední část série článků (Obezita, Skupiny živin, Nedostatek železa), které vydal EUFIC (kopie lze objednat faxem nebo e-mailem) a který na závěr uvádí hlavní úvahy. Lidé v současné době žijí déle než dříve. V 19. Století byla průměrná délka života 40 let, zatímco nyní skoro 80. Mimo významné zlepšení hygienických podmínek o pokroku v lékařské péči není pochyb o tom, že značnou měrou k tomuto stavu přispělo i zlepšená dostupnost, kvalita a bezpečnost potravin. Ovšem toto významné prodloužení života by bylo bezúčelné, kdyby získané roky byly prožity v nemocích a bezmocnosti. Jaký je tedy příspěvek správné výživy k zajištění dlouhého a zdravého života? 

Článek se zabývá nedostatkem železa, což je jeden z důležitých zdravotních problémů vyvolaný výživou. Nedostatek železa, který je u lidí běžně označován jako anémie, patří mezi nejvíce rozšířený nedostatek mikroživin. Ovlivňuje okolo 1,2 mld. osob, což představuje přibližně 30 % světové populace.

V předchozím článku byla výživa definována jako věda o potravinách ve vztahu ke zdraví a zároveň představila rámec pro studium výživových účinků na lidský organismus. Tento článek podává přehled v úloze dvou základních skupin živin: makroživin a mikroživin.

Současný běžný člověk se zajímá o potraviny, které jí, ale často nemá žádné znalosti o výživě. Tato série článků, která je založená na nových poznatcích a zprávách vypracovaných EUFIC, představí základní výživové koncepty. Tento článek pojednává o základních údajích vysvětlujících pojmy výživy. V dalších statích bude vysvětlena důležitost hlavních výživových složek s následným uvedením výživových směrnic pro zajištění delšího a zdravého života.