Až do nedávna představovalo studium výživy a genetiky dva zcela oddělené obory. V současné době byl výzkum zaměřen i na vztahy a interakce mezi lidskými geny a výživou. Tento nový směr výzkumu je mezi vědci označován jako nutrigenomie nebo "individualizovaná výživa", což je termín srozumitelnější pro běžného spotřebitele. Poskytuje informace, na jejichž základě lze účinným způsobem upravit stravovací doporučení pro každého jedince, s cílem podpory zdraví a prevence některých onemocnění.

Je známo, že výživa a některé její specifické složky mohou ovlivňovat funkci našich genů. Všichni víme, že i když více osob přijímá stejné množství potravy, někdo přibývá na váze, u někoho se vyvine onemocnění srdce, u jiného alergie, zatím co ostatní jsou v pohodě. Je proto třeba poznat, proč se tak děje. Prospěšnost výzkumu funkce genů spočívá mimo jiné v možnosti vývoje vhodných potravin a funkčních složek, ve stanovení optimálního složení stravy podle potřeb jednotlivců a ve zlepšené ochraně před nemocemi vyvolávanými životním stylem.

Výzkum v oblasti výživy se v příštích letech zaměří zvýšenou měrou na objasnění, jakým způsobem mohou být lidské geny ovlivněny potravou. Získané poznatky se patrně projeví ve vývoji nových potravin, které budou obsahovat více živin, nových léků i léčebných postupů a ve zvýšené ochraně životního prostředí.